Mnichov a Ukrajina
Československé politické elity první republiky nadělaly spoustu hloupých chyb. V tom si s Ukrajinci můžeme podat ruce. Ale kromě řady toho, co nás spojuje, je tu několik věcí, které obě situace staví každou do zcela jiného světla.
První, a velmi vážná, je rozdíl v historickém kontextu vzniku naší a ukrajinské státnosti. České hranice jsou totiž relativně ustálené posledních 1.100 let. Za Jana Lucemburského přibylo Chebsko, za Marie Terezie odpadlo Kladsko a tu ta tam došlo k drobným úpravám, ale v globálním pohledu je to tak. Malou ahistoričností je připadnutím části Slezska k Československu, zatímco většina Slezska zůstala tehdy německá a později připadla Polsku, ale to je tak vše.
Sudetští Němci přicházeli do tohoto státního prostoru s vědomím, že je to České království - a v době, kdy se etnické věci vnímaly zcela jinak než dnes. Sami se totiž až někdy do 19. století považovali za německy mluvící Čechy.
Se státností ukrajinskou je to mnohem zapeklitější. Sám název pochází nejspíš z toho, že šlo o okrajové části ruské říše, která (aby to nebylo přehlednější) měla původní centrum v Kyjevě. Původní způsob vnímání toho, co je Ukrajina, byl ten, že šlo o území, která byla pod cizí nadvládou Což byly nejdříve tatarské hordy, později polsko-litevská říše. A většinou pak byla tato odtržená území nazývána Malou Rusí, v kontrastu k velké Rusi nebo Bílé Rusi, která měla také specifickou historii. Sami obyvatelé se jako Ukrajinci, tedy národ jiný než Rusové, začali považovat až ke konci 18. století a v 19. stol. pak vzniklo něco jako národní uvědomění.
Jako státní útvar se poprvé etablovali na krátkou dobu ke konci první světové války, ale to byl malý záblesk, protože je rychle pohltilo Sovětské Rusko. Tehdy paradoxně poprvé došlo k vytvoření hranice ukrajinské republiky, byť ta byla jen de fakto správní oblastí bolševického impéria. Tenhle kontext nám pomáhá uvědomit si, jak hranice vznikly a proč tak vznikly.
Šlo totiž o systematickou a důslednou Stalinovu politiku. Všimněme si, že hranice většiny, možná všech, sovětských republik nedodržují hranice etnické a kulturní. A tam, kde to nešlo od stolu, pomohl si Stalin rozsáhlými přesuny částí národů. Princip byl ten, aby žádná z republik nebyla etnicky homogenní, v každé existovala velmi početná ruská menšina a nezanedbatelná část každého národa žila na území jiné republiky, než by odpovídalo etnické nebo kulturní logice. A cíl byl jasný: Znemožnit, nebo aspoň významně zkomplikovat samostatnou existenci kterékoli z těchto republik. Vzpomeňme, kolik tisíc mrtvých si vyžádaly spory mezi Armény a Azerbajdžánci kolem těchto nesmyslných hranic, na enklávy obou národů uprostřed té druhé země, uvědomme si, jak početné ruské menšiny žijí v pobaltských republikách nebo třeba v Kazachstánu. To, co vidíme na Ukrajině, je přímý důsledek této stalinské politiky. A se značnou nevolí musíme přiznat, že vidíme jak z pohledu chtěného cíle byla úspěšná.
Jakkoli se nám nelíbí stalinská politika, ani její svým způsobem myšlenkové pokračování v politice Putina, je dobře vnímat tuhle realitu: Ukrajinské hranice vznikly tak, aby bylo obtížné udržet nezávislou ukrajinskou vládu a uvnitř Ukrajiny se ocitly rozsáhlé oblasti, které jsou historickou součástí Ruska a žijí na nich Rusové, kteří by raději byli občany Ruska.
Druhá velká odlišnost od Mnichova nám dojde, když vidíme, jak se mladí Ukrajinci staví k ochraně těchto hranic. Čechoslováci v roce 1938 prokleli své politické elity za to, že ustoupily Hitlerovi a většina občanů byla odhodlána bojovat proti agresorovi, a to i s vědomím, že půjde o boj se silnějším nepřítelem. O vojácích z roku 1938 čteme, jak doslova obrečeli, když jim bylo nařízeno vyklidit pohraniční pevnosti. Bez ohledu na to, že by v nich skoro jistě padli. O dnešních ukrajinských brancích se totiž můžeme dočíst, nebo z přímého vyprávění od jejich příbuzných u nás doslechnout, jak prchají z Ukrajiny do emigrace, případně se doma skrývají před úřady, aby nemuseli nastoupit k armádě.
Nejde jen o to, že je ukrajinská armáda špatně vyzbrojená. Nejde o to, že Ukrajinci evidentně neumějí bojovat, protože to, co na východě své země předvádějí, je k pláči a okamžité výměně celého velitelského sboru (kdyby tedy bylo koho za ten současný vyměnit), ale hlavní je, že ukrajinští vojáci nechtějí bojovat. To vyvolává velké otázky, jak to tam vlastně je a co se děje.
Mně stále víc situace na Ukrajině spíš než Mnichov připomíná rozpad Československa v roce 1992. Samozřejmě každé přirovnání kulhá, ale je to mnohem blíž pravdě než srovnání s Mnichovem. Čeští vojáci by také nešli bojovat na Slovensko. Aniž by to znamenalo, že jsou zbabělci nebo zrádci. Prostě proto, že takový boj by byl nesmyslný a nemravný. Rozpad Československa jsem tehdy také hodně želel a považoval za nerozumný (a asi celý zbytek života se budu cítit tak trochu Čechoslovákem a na Slovensku tak trochu doma), ale Slováci se rozhodli jít jinou cestou a jen idiot jim to mohl jít zakázat silou. Což je přesně to, co možná dělá kyjevská vláda ruské menšině na východě země.
Že Putin tu situaci zneužívá? No, ano. Ano, na východní Ukrajině bojují ruští vojáci, ruské tanky a raketomety a Putin je diktátor, který šlape po mezinárodním právu a chechtá se nám. Ale bojím se, že je omyl myslet si, že kyjevská vláda v tomhle sporu znamená dobro stojící proti putinovu zlu. Skoro bych řekl, že je omyl v té válce hledat stranu dobra a černobílý spor dobra se zlem.
Ukrajincům přeju vše dobré. Myslím, že by bylo dobře vnímat, že k tomu patří i férový a racionální pohled do reality.
Tomáš Houška
Já chci taky přidat!
Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.
Tomáš Houška
Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?
Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?
Tomáš Houška
Opravte ty voliče!
Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.
Tomáš Houška
Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!
V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.
Tomáš Houška
České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?
Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Fotbalový zápas se dohrál noži. Další důkaz, jak války klanů sužují Německo
Premium Tam, kde kdysi přilétla nějaká ta rána pěstí, se dnes střílí. Řeč je o okresním fotbale v Německu,...
Chybí důležitý lék na astma, i kvůli ceně. Kdo koho vydírá? přou se lidé
Premium Češi s astmatem, alergií či chronickou obstrukční plicní nemocí složitě shánějí lék ve spreji...
Na Ukrajině se už vykládá pomoc z amerického miliardového balíku
Americká vojenská pomoc pro Ukrajinu v rámci balíku, který Kongres schválil koncem dubna, již...
Při hromadné nehodě na Karlovarsku zemřel člověk, další čtyři se zranili
Vážná dopravní nehoda dvou osobních a nákladního vozidla uzavřela silnici I/6 u Čichalova na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 216
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4329x
Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.
Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány. Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.