Rovnost a koronavirus
Na pandemické krizi proděláme všichni. Virus si nevybírá a napadne kohokoliv, nemluvě o tom, že zemřít na něj bohužel může úplně kdokoliv. V tom je určitá přirozená rovnost organismů mezi sebou, zejména z hlediska vstupních podmínek nákazy. Rovnost je v určitém nepředurčení pravidel pomoci, zejména z hlediska vyloučení někoho vůči jinému. O pomocné péči by mělo rozhodovat prosté pořadí požadavku. V takovém případě by měla zafungovat pravidla jako v případě např. kontroly procesů při transplantaci orgánů. Některé ohroženější země musely tento převis poptávky nad možnostmi pomoci skutečně veřejně řešit.
Je zajímavé, jak se každý den znovu a znovu obnovuje zásadní otázka. Kdo je pro společnost důležitější, nezbytnější nenahraditelnější. Myslím, že každý člověk je nenahraditelný. Pochopitelně lidé s podprahovým stavem úzkosti a ohrožení propagují i dnes myšlenky spějící k nějakým exkluzivním postojům. Komunisté adorovali zásluhy získané v oblasti nakládání s lopatou a fyzickou prací. Dnešní společnost se od této doby liší jen minimálně. Jen tu lopatu nahradilo slovo produkce. Kdo není produktivní, spadá hned mezi přebytečné až parazitické organismy, jakými byli pro komunisty třeba kulaci.
Největší vadou kapitalismu, který má ovšem převážnou většinu výhod, je nahodilost pracovního ohodnocení. Neviditelná ruka trhu čili mnohé materiálně nevyjádřitelné skutečnosti ovlivňují případný úspěch jednoho produktu vůči druhému. Konkrétně. Dejme tomu, že majitel jisté firmy rozhodne, že nezaplatí nehorázné peníze za televizní reklamu, způsobí, že jiný srovnatelný produkt se prodá v mnohem větším množství než ten v televizi neavizovaný. Nebozí zaměstnanci firmy s levnější PR spadnou platově do nižší produktivní skupiny, případně jim hrozí i propuštění v případě úpadku firmy. To ale nevypovídá nic o tom, jak tito lidé pracovali, jaké měli nasazení a pracovní zásluhy. Jinými slovy se můžete osobně smeknout, ale o úspěchu se rozhoduje značně nahodile, často způsobem pokus omyl. Proto mají svou nezastupitelnou roli různé odborové organizace, které tlumí přirozenou spekulativnost stále anarchického kapitalismu. Svobodu ale asi nejde lépe zařídit.
Nicméně moderní morální společnost by měla konečně odhodit svá závistivá pouta a dospět k nepodmíněnému základnímu příjmu. Tato udržovací úroveň základu občanské společnosti by vhodně doplnila moderní kapitalismus. Dokonce by ubylo vnímání zisku jako vykořisťovacího manévru, čímž by se obecně zlepšilo klima ve společnosti. Kupodivu na tento návrh neslyší zejména „pravicoví“ myslitelé. Zdá se jim, že někdo něco získá zadarmo, což je pro čistotu pravicové ideje nepřijatelnou skutečností. Přitom počet odvětvích lidské společnosti, která jsou pro drtivou většinu společnosti cenově nedostupná, stále přibývá. Markantně viditelně se to začíná vkrádat i do zdravotnictví. Jsou tak drahé léčebné procedury, že si je nemůže vůbec nikdo soukromě dovolit. Prostřednictvím solidárního pojištění se mnohé tyto nedostupnosti naštěstí řeší, ale mimo nutnou lidskou potřebu se třeba v oblasti autorských práv situace drasticky zhoršuje. Dnešní autor pracuje převážně zadarmo. Pokládá se za samozřejmost, že si ani nedovolí žádat honorář.
Díky všem nesmyslně podrobným požadavkům na kontrolu oprávněnosti zásluh za odvedený výkon se stává dnešní společnost neprůhledná, nepřátelská a nezvladatelná. Podle mne je smutné, že nejvyspělejší země světa se nevydávají novým směrem, ale upadají do letargie uzavřenosti, protekcionářství a nacionalismu. Ve skutečnosti se tím podkopává pokrokovost tržního mechanismu. Společnost je umrtvující a neprostupná. Proč by se kdokoli s něčím namáhal? Život je přeci tak snadný. Splodiny čehokoli za nás vyřeší někdo jiný.
Česko propáslo opět dobrou příležitost zavést cosi pokrokového. Nepodmíněný příjem ani nikdo nenavrhl. Přitom by to bylo nejlevnější a nejprůchodnější řešení. Samozřejmě se tím systematickým uspokojováním voličských skupin na mnohé nezastoupené zapomene a společnosti to ublíží.
Dnes je typické, že se ozývají mnozí postižení, že zrovna oni dostávají „Černého Petra“, že jsou trestáni apod. Trestáni jsme všichni, jenom někteří mají vyšší schopnost agresivity dobrat se svých práv navzdory čemukoli. Někdo řekne, že to je přirozené a že to ani jinak fungovat nemůže, ale to je právě omyl. Nejsme zvířata. Lidská společnost domýšlí důsledky a smysl konání, na základě zkušeností předvídá a koriguje svoje chování. Od pouhého přírodního prostředí „přirozenosti“ se lišíme sociálním kompromisem, tedy civilizací. Tato kultura je současně závazkem, kdy jsme povinni společnost rozvíjet a zlepšovat, bránit a udržovat. Pro všechny i pro sebe. To nijak nevylučuje adekvátní spravedlivé, a tedy nerovné ohodnocení úspěšné práce. Naopak. Respekt k adekvátní rovnosti na vstupech umožňuje tvůrčí spravedlivou nerovnost ve výsledném zhodnocení. Někdo to ale nechce slyšet, nechce tomu rozumět. Snad to není většina zkažené české společnosti, tak ostentativně toužící po jakémsi komunistickém kapitalismu, kdy vévodí bezvýchodné hrdinství kapitalistické práce a komunistického odměňování v mezích almužny.
Zdenek Horner
Neantisemitská kritika Izraele
Svou kritikou nebo vznášením otázek rozhodně nekritizuji obranu Iraele proti terorismu či dalšímu ohrožení z kterékoli strany. Kritizuji ovšem, když se Izrael stává sám agresorem případně zapomíná na lidskost záměrnými akcemi.
Zdenek Horner
Smutná Valentýnská deklarace jen proti někomu
Že se občan kardinál Duka staví na jednu stranu konfliktu, ale nikoliv na stranu lidí je opět na pováženou. Zaujmout stanovisko smí, může nebo musí každý, kdo je událostmi zasažen či osloven, ale vydávat stanovisko za pravdu? ...
Zdenek Horner
Židovský extremismus
Jsem blogeru Vodvářkovi vděčný, že se konečně pustil do otevřeného boje prostřednictvím pojmů, neboť jejich jednostranným uchopením ukazuje skutečnou hloubku problému. Zatímco jedni žijí ve strachu z terorismu, jiní ...
Zdenek Horner
Izraelský plán zničení Hamásu
je bohužel jen krycí název pro genocidní konečné řešení obyvatel Gazy. Naženou obyvatele na jih, rozbombardují sever, a nyní hurá zase na jih na jatka do Rafahu. Svět už začal chápat, že cíl je stanoven tak aby záměrně neměl žádné
Zdenek Horner
A opět, humanoidi na scéně
Bloger Vodvářka se stále nedokáže odpoutat od dehumanizační vize zničení humanoidů. Historie u něj začíná, ale i končí 7.10.2023. Přestože se stal neomluvitelný zločin, nikomu to nedává právo dehumanizovat viníky, natož postupovat
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
- Počet článků 827
- Celková karma 21,62
- Průměrná čtenost 969x