Rasisté se usvědčují sami. Nicméně se necítí být ani rasisty, ani xenofoby, ani neonacisty, jsou přeci vlastenci. Nevadí, že naše země není ve válce, oni bojují svoji lacinou preventivní válku proti menšinám již dnes.
Po zcela adekvátním zrušení blogu jedné zdejší nekorektní blogerky vypukla hysterie jejích příznivců. Sbor adminů nakonec vydal výjimečné prohlášení se zdůvodněním svého postupu. V celém jejich zdůvodnění se klade důraz na kolektivní jednání a hlasování o výsledném řešení. Podepsáni jsou:
Admini blogu iDNES.cz -> http://info.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=570940
Přesto takřka ve všech reakcích jsou útoky především na Patrika Bangu, bratra Radka Bangy, šéfa skupiny adminů. Každý snadno vidí, že útoky vede rasismus. Jestli se minule ozývalo „Vraťte nám XXX“, obracel se hněv na skupinu viníků, adminů. To je lidsky pochopitelné a respektuje to realitu. Nyní ovšem zdejší bloger napíše: Banga nechal zrušit blog, multikulturalistický fanatismus a nenávist k bílé barvě neumíte ani skrývat, pane Bango.
Je zřejmé, že si autor výroku neumí vůbec multikulturního fanatika představit. Já jako samozvaný prototyp onoho fanatika bych promazal třetinu zdejších blogerů, skrytých či zjevných kulturních rasistů. Určitě bych smazal profily všech, kdo dali karmu pod výrok: „každý správný muslim je vrah“. Je to bezesporu hanobení náboženství. Ale protože toto náboženství hanobí i prezident této země, znemožňuje tím stíhání ostatních hanobitelů.
Samozřejmě jednoduchá otázka usvědčí tvrzení ze lži. Vidíte? Drtivá většina muslimů nejsou vrazi, toho bychom si všimli. Přesto jak strašliví ímámové štvou, jak „hyperislamistické režimy“ financují, jsou zde jen ojedinělé, byť odporné a hrozné, vraždy. Z toho jasně plyne nesmyslnost použití slova „SPRÁVNÝ“. Takové argumentační klamy byly popsány. Jde o odvádění pozornosti k tomu, co chce kulturní rasista slyšet. Argumentační klamy byly popsány a zdokonalit se v rezistenci – sebeobraně můžete začít zde.
Na druhou stranu chudinka kulturní rasista, islamofob, xenofob nebo neonacista to nemá lehké. Něco uvnitř (rozhodně ne statečný nestrach před zákonem) mu říká, že na těch pojmenováních není nic milého a pěkného. Rozhodně nic takového, jak by se sám osobně chtěl vidět. I když si myslím, že různé neviňátské legendy vznikají právě kvůli hrozbě trestního zákona, existuje i skutečný strach podporovaný obecnou existenční nejistotou. Není snadné se strachem bojovat a každý nechce problém řešit antidepresivy. Sounáležitost s „vlastenci“ chápu, často je to jediný sociální kontakt ve vnitřně vyloučené individuální jeskyni. Přesto se musím přiznat, že ke zvládání toho, že mi nadávají do sluníček, multikulturních fanatiků, vítačů, dobroserů, neomarxistů, mám k potřebě antidepresiv daleko. Většina těch nadávek mi nezní jako nadávka, mohu tím sám sebe veřejně počastovat. V duši jsem ovšem postmoderní vyznavač plurality. Ale to už je moc složitě romantické a nebudu tím nikoho unavovat.
Zkuste i pěkný zimní den s procházkou…
