Biologicky jsou jen dva druhy pohlaví! Vážně?

Nesmysly se šíří rychlostí vyšší než je rychlost světla. Dnes se podíváme, kdo jsou Hermafroditi, a jak u nich ani usilovně věřící katolík pohlaví pohledem do klína nepozná. Pro mnohé může dojít až k objevení Ameriky, tak opatrně.

Nebudu zde banálně odkazovat na heslo Hermafrodit na wikipedii. V závěru tohoto hesla se uvádí literatura, konkrétně odborná publikace Dreger, Alice Domurat: Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví (Triton, 2009). V předmluvě na str. 11-13 se popisuje případ pacientky Sofie. Sofie sice z vnějšího pohledu vypadala jako žena. Rodiče pohledem do klína rozhodli, že je žena. Nedostatečně konzultovali s lékařem drobně zanedbatelnou zvláštnost jejích genitálií. Sofie se provdala, ale k sexuálnímu aktu nemohlo dojít, jak později lékař zjistil, navzdory zdánlivému tvaru pohlaví Sofie vůbec neměla vagínu. Stydké pysky se vytvarovaly v důsledku toho, že obsahovaly ve skutečnosti varlata. Církev i Sofie se ocitly v prekérní situaci. Církev oddala dva muže. Sofie svého manžela milovala jako žena.

Nelze pochybovat o tom, že by páter Piťha nikdy neslyšel o pojmu hermafrodit. Jeho vědecká nepoctivost tkví v tom, že navzdory této široce dostupné informaci se tváří, že nic takového neexistuje a dovozuje, že rodiče v každém případě na základě zdravého rozumu mají právo rozhodovat o pohlaví dítěte. Páter Piťha popírá svým výrokem medicínu. Možná jako vykuřováním a modlením v minulosti církev zaháněla mor, je dnes ochotná znovu opakovat svoje minulé chyby. U vysokoškolsky vzdělaných osob jde o záměrný zločin. Proto by se měl katolický klérus sám vzdálit z akademických pozic, aby mohl nerušeně ve svém bludařském esoterismu pokračovat.

Reformované církve tento problém nemají. Již z podstaty svého označení jsou připraveny svoje stanoviska reformovat např. podle vědeckých poznatků. Zato katolická církev je neomylná za každou cenu, za všech okolností. Naštěstí jejich papež svoji neomylnost ex catedhra používá jen minimálně a v této věci by snad nezašel tak daleko jako páter Piťha. Nakonec se katolická církev naučila k problémům taktně mlčet nebo prohlásit, že se ke stanovisku necítí být kompetentní, jako v otázce ordinace žen na kněze. Přesto si myslím, že by páter Piťha měl shánět důkazní materiál o esesáckých úmyslech homosexuálů. Dovedu pochopit, že se někomu nezamlouvá nějaká mezinárodní úmluva. Nedovedu však pochopit, že někdo tak expresivně a bez důkazů nenávistně pomluví protistranu. Doufám, že to nezůstane bez exemplárního trestu. Ale třeba se dozvíme, že i církev má svou imunitu nebo spíše hroší kůži?