Bezzubý Nejvyšší správní soud

Správní soud přiznal, že o neplatnosti volby prezidenta prakticky nikdy nelze rozhodnout negativně. Sprostota vítězí a bohužel je nutno právní stav nyní strpět a uznat. Prezident byl zvolen sice na základě porušení zákonů, ale

nic významného se přeci neděje. K čemu tam ty "hloupě čestné" proklamace ve volebních zákonech máme? Není na čase je, tyhle sluníčkovsko vítací neomarxismy (imputované Sorosovskou EU), referendem definitivně zrušit? Směle do toho!

Dobře, prezident je tedy v úřadu, jehož dosáhl za každou cenu. Porušil nebo obešel zákony. Porušil všechna morální ustanovení fair play. Neváhám říci, že zvítězila záludnost na úkor šlechetnosti. Nicméně takového prezidenta ve výsledku chceme. On je zárukou, že podobně se budou k nám občanům nyní s klidem chovat státní úřady a politické strany. Prostě budou na občana hledat špínu, neboť „všeci kradnú“, všichni zneužívají dávky a nikdo v této zemi nemá odvolání k čitelné spravedlnosti. Samozřejmě, že tuto kreaturu v čele státu přežijeme. Pět let skřípění zubů však bude slyšet v celé zemi.

Já osobně se ničemu nedivím. Žijeme v zemi, kde zejména spravedlnost kulhá na obě nohy. Místo toho, aby prezident splňoval naděje na přirozenou cestu ke spravedlnosti, aby byl jejím pilířem, máme prezidenta, který se neštítí ničeho a zcela cynicky obchází zákony a morálku. Můžeme si za to společně sami. I tzv. demokratické strany beztrestně útočily na nejslabší občany státu svou drasticky drakonicko autistickou kampaní, kdy vytrvale masírovaly společnost, že největším únikem financí státu jsou zneužité sociální dávky. Přemrštěně tepali osoby, které onálepkovali jako nepřizpůsobivé. Bodejť. Potřebovali ochránit naše kryptooligarchy v čele s Babišem před dosahem spravedlnosti ve věci obohacování na úkor státu. Kalousek, údajně největší Babišův nepřítel měl totiž ještě nebezpečnějšího nepřítele než Babiše. Byl jím prototyp nepřizpůsobivého, nezodpovědného a pouze dávky zneužívajícího (nepracujícího) občana, jimiž se nyní nepozorovaně stáváme všichni. Ve skutečnosti jsou Kalousek s Babišem velcí spojenci ve věci status quo děsivých principů našeho patriarchálně represivního státu. Jestliže v této zemi vám hrozí za vraždu 5 až 12 let nepodmíněně, v případě pádu do dluhové pasti zcela jistě a bez naděje na vyřešení dostanete doživotí, pokud s takovým zatraceným životem neskončíte dobrovolně sami. Pochopím, že takový neúnosný trest je třeba namířen proti podvodníkům a zlodějům. Ale u nás se do dluhové pasti dostávají v důsledku fatálního selhání státu i děti a nezletilí, kteří mají tu smůlu, že se jejich rodiče dopustí neodpovědného zanedbání svých povinností. Takoví spoluobčané se ráno v osmnácti letech probudí se státním dárkem deficitu, s nímž rozhodně nezačínají svůj život od nuly, ale od mínus 30 tisíc.

Nyní je tedy na pořadu dne dokončení oligarchického puče, opět poklidným demokratickým způsobem, kdy bez jediného výstřelu odevzdáme svoje svobody do správy fanatiků mechanismu přímé demokracie. Není jediný důvod, aby Babiš něčemu ustupoval. Možná je ovšem nastávající společná vláda ANO a SPD nejrychlejším způsobem ztráty kreditu a falešných nadějí vycházejících z obou těchto hnutí. Není náhoda, že nyní začíná těmto siláckým stranám vadit zákon o odpolitizování státní správy. Nemohou jen tak nějakého úředníka z politických důvodů vyhodit a přivést si spolehlivé osoby. Vím, že se většina spokojených Zemanovco Babišovco Okamůristů odmítá nad těmito signály zamyslet. Musíme si svá zklamání prožít na vlastní kůži, aby náš selský rozum mohl konečně uznat, že existují i neviditelné věci, které nebyly jednoduše vidět. I když jsme systematicky kritickými intelektuály varováni, kloníme se spíše k vyvraždění elity, které se zdá nejjednodušším dostupným řešením všech problémů toho státu. Poslyšte. Nebylo to tu v nedávné historii? Nic vám to nepřipomíná?

Vlastně jsem zvědav, zdali se naplní moje předpověď, že vláda ANO, KSČM a SPD je od počátku ložená. Vše ostatní jsou jen mimikry. Bohužel, k věcné politice máme velmi daleko. Nezbývá než se pokoušet porazit uzurpátorské silácké strany jejich vlastní zbraní. Přímou demokracií a odvoláním prezidenta, premiéra a místopředsedy poslanecké sněmovny PČR. Tato snaha bude nyní mojí jedinou radostí a starostí. Přímá demokracie může nahradit celkem zbytečné a drahé regulérní volby, které stejně ani regulérní nejsou. To přeci referenda budou. Budou to jasné jednoduché otázky, žádný skrytý komplex souvislostí. NATO: ANO NE EU: ANO NE prezident-premiér-místopředseda: ANO NE

A nakonec ANO: ANO NE Diskutovat přece netřeba, neboť realita je zcela neklamná a jasná. Karty jsou rozdány a máme referendum ve svých rukách. Je to náš jediný trumf. Leda, že by na žádná referenda překvapivě nedošlo, jak už to u předvolebních slibů často bývá. Tak o čem zbývá diskutovat? Situace musí vykrystalizovat natolik, aby přestala být neviditelnou.