Téma imigrantů a běženců již několik týdnů plní první stránky novin. Vyjadřují se k tomu naši i světový politici. Také kdejaký „obyčejný člověk“ k tomu má co říci. Někdo chápe uprchlickou krizi jako problém, někdo naopak.
Nechci se vyjadřovat k současné situaci, byť patřím do první skupiny a uprchlickou krizi vnímám jako problém. Myslím, že o tom již bylo napsáno dost. Spíš bych chtěl, trochu s nadsázkou, připomenout, jak jsme se dostali do středu Evropy my Češi.
„Již si nebudeme stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země,
kterou jste hledali.“ Poznali jste slova ze Starých pověstí Českých, která pronesl Praotec Čech ke své družině, když stanuli pod horou Říp? Historikové se shodují na tom, že tato pověst má skutečně pravdivé kořeny. Staří Čechové, ať už na naše území doputovali odkudkoli, klidně i ze zemí Charvátských, jak nás ujišťuje Alois Jirásek, nebyli v srdci Evropy od nepaměti. Když se na to podíváme dnešním pohledem, byli to také imigranti, kteří sem přišli odjinud, aby začali žít v „lepším světě lepší život“.
Celkem dobře si pamatuji masové odchody našich Romů do Kanady. Ale tehdy se nás to netýkalo. Problém měla Kanada. Nemám v úmyslu dnešní situaci nikterak bagatelizovat. Chci jen upozornit na to, že přesun obyvatelstva tu vždycky byl a pravděpodobně i vždycky bude.
