to tak na svete chodi- nekdo se nekam "vloupe", pobije existujici populaci a pak se stane "domacim" a sve uzemi si brani pred dalsi vlnou

...tedy az do nynejska 

Je pochopitelne, ze v prirode samovolne vznikly cesky narod nechtel zustat v nepratelske cizine, kam zabloudil pri sberu lesnich plodu, a sel tam, kde byl jeho domov, do Cech. Ze jsou na spravnem miste, poznal vsech Cechu Praotec, kdyz z dali uvidel Rip a jeho tehdejsi radostne zvolani "Toz tady sme hosi zase doma" je zachovano na zvukonosici, jak ho tehdy pohotove zaznamenal jeden z clenu druziny Cechu, jisty Vasek z Kostomlat pod Ripem. Takze Cesi nejsou zadni imigranti, nybrz puvodni obyvatele samotnym Stvoritelem vykolikovaneho uzemi pod nazvem Cechy - proto taky Cesi, z nichz jeden pozdeji vynalezl svetu nabodenicka a dva (bratranci) dokonce ruchadlo.

Kdo si svou zemi neubrání, ten o ni přijde.

Pokud bychom posuzovali příchod slovanských kmenů na toto území například na základě úrovně keramických výrobků, pak to byl pro toto území jednoznačně pokrok. Kvalita i designová pestrost keramiky byla u příchozích Slovanů vyšší, než u zbytků keltské pupulace, a také vyšší, než u Germánů, kteří tímto územím spíše jen prošli. Keltové, Slované a relikty Germánů na tomto území pravděpodobně zcela přirozeně a bez problémů splynuli. Někteří historikové tvrdí, že bájná kněžna Libuše byla keltskou kněžkou Liban, která spojením s Přemyslem završila již faktické propojení mezi Čechy a Kelty.

To, co se odehrává dnes, tedy není zcela analogická situace.

Když Řekové dobyli pod vedením Alexandra Velikého Egypt, egyptská kultura se stala předmětem obdivu Řeků. Řekové se vůbec nesnažili egyptskou civilizaci nějak potlačit – došlo k vzájemnému rozvoji, na který pak později navázali Římané, a toto období v egyptských dějinách je příhodně označováno jako řecko-sajská renesance. Později se v Egyptě stalo velmi populárním křesťanství, které bylo opět spojeno s novým rozvojem – období koptského Egypta. Pak přišli muslimové – a to byl konec. Muslimové vyhubili přes devadesát sedm procent mírumilovných Koptů (potomků Starých Egypťanů) a učinili z jejich jazyka jazyk mrtvý. Všechno pohltila poušť, celé dějiny velkého Egypta byly zapomenuty. Obdobný vývoj pozorujeme na všech územích, kam vstoupily muslimské armády – severní Afrika, Blízký východ, Mezopotámie, západní Indie…

Když se bohatá křesťanská Byzantská říše změnila na Osmanskou říši, stala se z výstavné metropole Konstantinopole velká vesnice z trosek a chatrčí zvaná Istanbul.

Jinými slovy – vývoj v Evropě se dá docela dobře odhadnout na základě názorných analogií z minulosti.

Germáni tu žili cca 600 let. Několikero germánských kmenů - postupně. Příchozí Germáni vytlačovali předchozí Germány, a to několikrát po sobě. Pak přišli Hunové a Attila s těmi Germány zamával tak, že odtud odešli skoro všichni. Slované přišli do země, kde mohli místy narazit na pár rodin germánských, ale rozhodně ne na žádné Kelty.  Slované sami přišli ve dvou vlnách, jedni cestou severní, druzí cestou jižní. Český národ vznikl jejich smícháním až pár set let poté, až když k tomu vznikl prostor likvidací Velkomoravské říše Maďary (kdyby k tomu nedošlo, byli bychom dnes všichni Moravané, nikoli Češi).

Ovšem s těmi muslimy máte pravdu. Kam přišel islám, tam vše zničil a nikdy nic nevybudoval.

Romové v Kanadě moc nepochodili, takže asi to nebude nejlepší příklad.

Snad jen, že tehdy migrovaly spíše kmeny, fungující na principu rodových uspořádání. Potažmo šlo o výboje takových skupin. A co do počtu s jakýmsi ,,stěhováním národů" naprosto nesrovnatelných. Teprve poté, co se usadily, lze mluvit o počátcích vzniků různých národů.

On tom už tu někteří (mimojiné i já) psali. Čechové přicházeli od 4.-5. století, jak odcházeli germánské kmeny do rozpadající se Římské říše. Čechové ale nepřišli na liduprázdné území. S nějakými zbytky předchozích obyvatel se tady potkali. Co s nimi provedli, si nemusíme dělat iluze. Češi potom osídlili zejména úrodné nížiny v Polabí a Poohří, na Moravě také především říční nivy. Tak to zůstalo až do 12. století, kdy už se začalo půdy kolem řek nedostávat. Ale ještě ve 13. století při putování z Čech na Moravu se poutník vnořil za pozdější Litomyšlí do pralesa  a vylezl z něho až za Mohelnicí. Vyšší polohy nad 450 m n. m. byly stále povětšinou prázdné a osídlili je teprve přisunutí Němci.