Se mnou přijde zákon ČSSD - můj zákon

Až do teď to vypadalo, jako „nějaký pochybný politický styl" dvou ZAKOMPLEXOVANÝCH zoufalců -  pan Paroubka a pana Ratha (pána Poroubka a pana Rasa - tohle jsem napsal spontánně, až při kontrole jsem si toho všiml, tak jsem vám to tu nechal).

konzultace se synemJaroslav Homolka

Ale teď už to není legrace. To, že nás začali manipulovat termíny jako „Regionální vláda", „Julínek v sukních", „Solidarita" (s vyvolenými), „Spravedlnost" (progresivní daně - ti, kteří šetřili, mají přispívat těm, kdo jen utráceli) vypadalo jako zběsilost po přečtení knihy o dezinformaci.

Tak jako vždycky je na jejich vystoupeních vidět, že si něco konečně přečetli - nebo jim to mediální agentura připravila.

Teď už to není legrace.

  1. Vyhrožovat ve veřejných médiích lidem, kteří plní svoje úkoly a povinnosti, je MOC. 
  2. Rozdávat státní peníze na darech je MOC.
  3. Nectít rozhodnutí vlády, parlamentu, senátu a prezidenta je MOC.
  4. Vytýkat komunistům, že by nepodporovali naše mise v zahraničí chvíli potom, co to sami dělali, je MOC.
  5. Zvát si na návštěvu Evropské socialisty, kteří uráží našeho prezidenta, to je MOC.
  6. Tlačit nás k podepsání Lisabonské smlouvy jen proto, aby pan Paroubek a jemu podobní mohli dělat evropskou kariéru, je MOC.

Jedno staré válečnické pravidlo říká: „Moc má tem, kdo si ji vezme." Potřebuje jen ty, kdo se jí podvolí.

Já věřím v parlamentní demokracii.

V to, že politický boj má probíhat v parlamentu, senátu, ne na ulici, kam ji pan Rath a pan Paroubek svými 30 českými dostali.

Nechci, aby tito lidé disponovali MOCÍ.

Nemají potřebnou lidskou ani morální kvalitu. Politickou slušnost, nerespektují rozhodnutí nejvyšších státních orgánů. Nerespektují výsledek soutěže, pokud neuspěli. Nejsou konstruktivní - jsou destruktivní.

To je anarchie nebo pokus o státní převrat.

Už je toho MOC.

Voliči ČSSD, vy kdo se necháváte uplácet 30 českými, vy kdo se možná těšíte na návrat plánovitého hospodářství - BDĚTE..... DEN PO TÉ 26. 02. 2009

P.S. Asi jsem mimo, ale mám pocit, že máme vládu, parlament, senát, prezidenta a KRAJSKÉ ZASTUPITELE - ne KRAJSKÉ VLÁDCE.  Myslel jsem si, že rozhodnutí vlády a tam, kde je to třeba - podpora parlamentu a senátu stvrzená prezidentem - je ta MOC, jejíž vůle na úrovni krajů, měst a obcí se naplňuje.... Jestli je to jinak, prosím, vysvětlete mi to.

Autor: Jaroslav Homolka | čtvrtek 26.2.2009 8:31 | karma článku: 36,93 | přečteno: 2256x
  • Další články autora

Jaroslav Homolka

Zelená veš v kožichu

18.3.2009 v 8:22 | Karma: 27,28