Habsburkové IV. - Moc rodu na obzoru

 Moc rodu se v dějinách dala zajistit různými způsoby. Buďto jste měli v čele své armády silného velitele, který byl schopen porážet armády vašich nepřátel nebo pokladnici o finančních možnostech takové výše, že byste si mohli klidně zaplatit i titul římskoněmeckého krále či císaře. Není ani nutné připomínat, že měl-li rod oba výše zmíněné prostředky, tak s velkou pravděpodobností patřil mezi dynastie, které svými činy začali výrazně zasahovat do chodu dějin.

 Maxmilián, syn římskoněmeckého císaře Fridricha III. se dá považovat za syna štěstěny.  Svou sňatkovou politikou se postaral o to, že v budoucnu jeho činy přinesly pro Habsburky zisk mnohých území, čímž položil základ pozdější habsburské dominance v 16. století, která se nesla ve víru reformace a vlády Maxmiliánových vnuků na četných evropských dvorech. V době vlády Maxmiliána I. se v Evropě nacházely tři pro Habsburky velice zajímavé princezny. Jedna měla zdědit Burgundsko, Flandry a Nizozemí, další Španělsko s jeho državami v Itálii a Novém světě a poslední potenciální dědictví Jagellonců - České království a Uhry.

 Samotný Maxmilián se oženil s burgundskou princeznou Marií. Byl to velký dynastický zisk, protože Burgundsko patřilo tehdy mezi nejbohatší země. Nárok na toto území vznesli i Francouzi, ale ty v bitvě u Guinegate roku 1479 Maxmilián porazil. Když v roce 1482 zemřela jeho manželka Marie, odkázala své země synovi Filipovi a dceři Markétě. Po Maxmiliánově zvolení za krále Svaté říše římské byl stavy zajat v Bruggách. Vysvobozen byl až po vojenském zásahu svého otce císaře Fridricha.  Poté, po smrti uherského krále Matyáše Korvína, Maxmilián pomohl otci opětovně sjednotit habsburské državy v Alpách.

 V roce 1493 umírá Fridrich III. v Linci. Maxmilián se začal výrazněji zapojovat do říšské politiky. Snažil se o její centralizaci. Zavedl všeobecnou říšskou daň, jejíž placení ale říšská knížata příliš nerespektovala.

 Prvním velkým sňatkovým trumfem Maxmiliána bylo provdání svého syna Filipa za španělskou princeznu Juanu, dceru Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské. Dále následovala roku 1515 tzv. vídeňská dvojsvatba, kde se jeho vnučka Marie provdala za jagellonského prince Ludvíka a dcera Vladislava Jagellonského Anna si později vzala za muže Maxmiliánova vnuka Ferdinanda, pozdějšího českého krále Ferdinanda I. Habsburského.

 Maxmilián umírá roku 1519 a zažil ještě korunovaci svého vnuka Karla španělským králem, který se v 16. století stal nejmocnějším mužem světa. Z pozdějšího sňatku Anny Jagellonské a vnuka Ferdinanda získali Habsburkové po bitvě u Moháče roku 1526 i českou a uherskou korunu. Podal základ mohutné říši, které se později začalo říkat "říše, nad kterou slunce nezapadá".