Žblebt roku: Zdenka Krupová

„Dokavaď se nezlepšíte, jaksi vzájemné vztahy, a nebudete prostě schopni spolu dobře a kvalitně komunikovat, tak se u našeho senátu prostě střídavé péče nedočkáte.“

To prohlásila soudkyně Krajského soudu v Praze při odvolacím jednání. V řízení, v němž se otec holčičky již několik let marně domáhá rovnoprávného postavení při výchově a potýká se s nekomunikací ze strany matky.

JUDr. Zdenka Krupová k tomu ovšem přidala i další „perly“, například:

„...střídavá péče, ta nejde, když spolu prostě nemluvíte. A pak je to svěření dítěte jednomu z rodičů. A druhému tedy co nejširší styk, když tam nejsou žádné ty potíže, které by bránily tomu hodně širokému styku. Samozřejmě, nemůže to být zase styk, který vlastně skrytě nahrazuje střídavou péči, to taky nejde, jo?“

Co na to ovšem říká nadřízený, Ústavní soud?

„Vyloučením střídavé péče pouze na základě nevhodné komunikace by se tak otevíral prostor ke zneužití postavení rodiče, který měl doposud dítě svěřeno do péče. Soudy mají v takovém případě primárně povinnost zkoumat, z jakých důvodů je komunikace mezi rodiči nevhodná, a následně se pokusit pomocí vhodných opatření, komunikaci mezi rodiči zlepšit, například ve formě nařízení mediace či nařízení alespoň minimální písemné komunikace týkající se dítěte. Již samotná střídavá péče totiž může být impulsem ke zlepšení komunikace a lepší spolupráci rodičů.“ (nález I. ÚS 1554/14)

Anebo ještě jinak a důrazněji:

„Jak vyplývá z výše uvedené ustálené judikatury Ústavního soudu, absence komunikace mezi rodiči nemůže být důvodem omezení práv jednoho z rodičů tím, že dítě je svěřeno do péče pouze jednoho z nich. To zejména pokud je svěřeno do péče toho rodiče, který je za špatnou komunikaci odpovědný. Podle názoru kolizního opatrovníka dětí ... taková situace dokonce nastala v nyní posuzovaném případě, neboť podle něj je to matka, která bez pádného důvodu s otcem (stěžovatelem) nekomunikuje a neinformuje ho o dětech. Tím by fakticky došlo k „odměnění“ matky za její protiprávní chování. Nicméně i pokud vina na špatné komunikaci mezi rodiči je na straně obou rodičů, nelze tuto okolnost přičíst k tíži výhradně jednomu rodiči a svěřit dítě do péče pouze jednomu z nich.“ (nález I. ÚS 3216/13)

Soudkyně Krupová a její senát (JUDr. Olga Píšová, JUDr. Tomáš Němec) zřejmě nechtěli odměnit matku za její nekomunikaci. Proto odmítli střídavou péči a dítě nakonec svěřili do výchovy otce... Hezky se to čte, že? Tak, a teď se vraťme zpátky na zem, do reality České republiky. Skutečný výsledek soudního řízení si snadno domyslíme. Bohužel.

Na podjatý postoj soudkyně Krupové a jejího senátu si stěžovalo už více otců. Jeden z nich dokonce před několika lety navrhl, aby v rámci optimalizace nákladů byly opatrovnické soudkyně vyměněny za běžné automaty, chrlící stejně jako ony šablonovité rozsudky o svěření dětí do výlučné péče matek. Výsledek by byl stejný a ještě bychom ušetřili na jejich královských platech. Ministerstvo spravedlnosti na to odpovědělo, že tomu brání Ústava ČR, podle níž soudcem může být jen člověk.

Tak nám nezbývá, než se s těmito soudkyněmi potýkat dál. Takže Krupová (a další vám podobné), dokavaď se nezlepšíte, jaksi svoji práci, a nebudete prostě schopna dobře a kvalitně soudit, tak se u nás prostě dobrého slova nedočkáte...

Převzato ze Střídavky, kde každý týden publikujeme komentář k jednomu z výroků zařazených do ankety Žblebt roku 2014. Hlasovat v ní můžete zde.