Vláda by pod záminkou ochrany občanů neměla likvidovat lidské svobody

Proslov, který jsem dnes, 6. prosince 2020, přednesl na Mikulášské demonstraci proti vládním nařízením:

Přemýšlel jsem, o čem vlastně budu mluvit, když už ta nejhorší omezení našich svobod jsou - aspoň dočasně - pryč.

Mimochodem, celostátní noční zákaz vycházení, to domácí vězení pro všechny, bylo v naší republice vyhlášené pouze:

• 15. března 1939 nacisty
• 21. srpna 1968 po vpádu sovětských vojsk
• 28. října 2020 naší takzvaně demokratickou vládou

V posledních dnech jsme si ale mohli přečíst nové výhrůžky premiéra Babiše a ministra Blatného. Uvědomil jsem si, s jakou lehkostí si nám tato vláda zvykla brát naše základní práva a svobody. Takže hned po Vánocích to tady můžeme mít znovu.

Přitom tato takzvaná pandemie má ve skutečnosti charakter pouze silnější chřipkové epidemie. Není to nic dobrého, ale také nic, co bychom v minulosti nezažili. V roce 1995 jsme tu měli podle některých odhadů asi milion nemocných chřipkou a přes 10 000 mrtvých. Jediné opatření tehdy bylo, že se dětem prodloužily o 14 dní vánoční prázdniny.

Vláda dnes vymýšlí nesmysly, přitom pro podobné situace tu máme z minulosti pandemické plány - které dnes nikdo nerespektuje. Plán z roku 2006 pro případ pandemie vyvolané novou variantou chřipkového viru stanoví pro nejhorší fázi pandemie řadu opatření. Ale ten největší zásah do života lidí zde je omezení návštěv nemocných v čekárnách praktických lékařů a jejich nahrazení návštěvami lékařů v domácnostech. Žádné povinné roušky, žádné zavírání služeb, obchodů, restaurací a firem, žádné zavírání všech lidí doma.

Teď prý chce vláda znovu prodlužovat nouzový stav… A většina takzvané opozice sice proti krokům vlády občas něco namítne, ale nijak zásadně jí neodporuje. Nechali si také nasadit náhubky, a to obrazně i doslova. Však se podívejte v televizi na rozhovory s politiky z ODS, Pirátů a dalších stran.

Vystrašení lidé přikyvují vládě

Tato vláda - a zdá se i opozice - je řízena marketingovými průzkumy. A ve většině lidí se bohužel podařilo vyvolat strach, takže se jim líbí, že je vláda takzvaně chrání. I když to stojí neskutečnou spoustu peněz, které by mohly jít třeba na léčbu rakoviny nebo na cokoliv jiného.

Ti lidé jsou přitom jak žáby v hrnci, který se ohřívá na sporáku. Žáby neumí vnímat rostoucí teplotu, takže nic nedělají a nakonec se uvaří. Stejně tak mnoho lidí nevnímá, jak si naše vláda čím dál víc začíná dovolovat sahat na naše základní lidská práva a svobody.

A že to dělají i jiné vlády? Myslíte si, že jinde jsou ve vládách svatoušci? Nebo jsou to lidé, kterým chutná moc? A když jim občané k tomu dají příležitost, rádi svou moc posílí a budou ještě říkat, jak tím chrání lidi. Záleží tedy na tom, co lidé svým vládám dovolí. Co my vládě dovolíme.

O koronaviru se říká, že je to vir s nejlepší reklamou. Lidé jsou vystrašení už tím, jak se o něm neustále mluví a píše. Budu parafrázovat jeden starý vtip: Otevřu noviny, tam koronavir. Pustím televizi, tam koronavir. Už se bojím otevřít lednici.

Pro média je to samozřejmě velké téma, na kterém se prostě přiživují. Někdy si ale říkám, že to není jen honba za sledovaností, ale i skrytá manipulace. Proč třeba reportérka České televize, když natáčí sama někde na vesnici a široko daleko nikdo není, má na sobě roušku?

Letos čerta netřeba

Do médií se také dnes dostávají různé podivné existence, které se podílejí na šíření strachu. Včera mě na Facebooku pobavila jedna poznámka k Mikuláši:  „Letos netřeba čerta. Stačí ukázat fotku profesora Flegra a utíkaj i dospělí... nejen děcka.“

Ten člověk se dokonce přiznal k tomu, že tady úmyslně šířil poplašné zprávy o tisíci mrtvých denně a mrazácích s mrtvolami na ulicích. Děti přirovnával k nebezpečnému odpadu. Jak to, že už dávno nesedí?

Další lidé nám v médiích říkají, jak máme každého člověka považovat za potenciálně infekčního. Chápu lékaře, kteří se potkávají s těžkými případy, ale tady venku, mimo nemocnici, je naprostá většina lidí, kterým koronavir nic vážného nedělá. Neříkám, že bychom neměli dodržovat základní hygienická pravidla, ale když se toho budeme přehnaně bát, možná nakonec zemřeme strachy.

Nejhorší na tom ale je, že se tím učíme bát jeden druhého, dívat se na sebe podezřívavě, stranit se ostatních, izolovat se od nich. To jsou velmi špatné vzorce chování, které se můžeme takto naučit a možná se jich budeme dlouho zbavovat.

Braňme se Matrixu

Nerad bych se nakonec dožil doby, kdy budeme každý jenom sedět doma a s ostatními budeme spojeni jen přes jakousi virtuální realitu internetové sítě. Až příliš mi to připomíná film Matrix.

Vláda by pod záminkou ochrany občanů nebo dokonce pod záminkou takzvaně demokratického rozhodnutí neměla likvidovat lidské svobody. Na závěr bych proto ocitoval amerického prezidenta, generála Andrewa Jacksona:

„Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“

Lidé, bděte… a nedejte se.