Autore, podívejte se ,jak hnusně se chovají zákazníci k personálu a vybíjejí si na NICH zlost. Jinak můžete nakupovat jinde.

Z blogu jsem se bohuzel nedovedel, co ty prodavacky za kasou prodavaji.

BMW pane autore, nevím, čím to je, nicméně se mnou prodavačky i pokladní v různých prodejnách od klasických sámošek po super a hypermarkety jednají ochotně a mile bez ohledu na denní, noční nebo roční dobu; zjednodušeně řečeno se mnou sice nemluví v košatých souvětích, ostatně v těch si ani sám nelibuji, ovšem minimálně celou větu vysloví pokaždé, ať jdu nakupovat ráno cestou do zaměstnání, odpoledne cestou domů nebo večer. Tím pádem s Vámi nesouhlasím ve Vaší zjednodušující generalizaci a připojuji se k těm diskutujícím, kteří Vám doporučují zamyslet se nad Vaším vlastním přístupem k prodavačkám a pokladním dámského pohlaví.

No, setkal jsem se často s tím, že pokud těmto zaměstnancům ve službách "děláte kašpárka" - chováte se k nim žoviálně, lichotíte jim apod. - mají k vám výrazně jiný přístup než k ostatním. Trochu problém je v určité záměně rolí, tedy že z podstaty věci by se tak měl chovat spíš ten, kdo prodává.

Co dodat, lidi už si zvykli na hrubost.... Ale je to v lidech, někdo nebude ochotný ani ráno ani v poledne. Někdo je zas milý usměvavý vstřícný celý den... i na konci směny...... a to jak podavačka , tak úřednice, ba i zdravotnice .....

Přesně tak.

Heslo „Náš zákazník, náš pán“ vymyslel někdo, kdo nikdy nejednal se zákazníkem.

To heslo vymyslel Tomáš Baťa, což byl bezesporu PAN PODNIKATEL, který myslel i na své zaměstnance. Pochopitelně však chtěl, aby za to podávali odpovídající výkon, a to včetně chování k zákazníkům.

Vaše starosti a Babišovy peníze .... No ... já jsem stará škola a zdvořilé chování a jednání s úsměvem, nebo alespoň příjemným obličejem považuji za standard. Ale zrovna v tomto případě ze standardů ustupuji, protože markování na pokladně, zvlášť s frontou nervózních zákazníků považuji za téměř strojovou práci, která má hlavně odsýpat. Nijak by mě to neuráželo, nedejbože na to napsat nějaký rozhořčený článek.

Ani jsem netušil, kolik zde bude zastánců pokřivené socialistické reality "Náš prodavač, náš pán".

ale houby...Vám chybí základní empatie, že na konci dne toho má člověk plný kecky. "ručičky bozkávam a služebníček..." si mohl dovolit majitel koloniálu, kam mu přišly dvě babky za hodinu

Říkám tomu Syndrom ředitele zeměkoule. Člověk který sám o sobě tvrdí, že je úspěšný podnikatel a ředitel čehosi to má zdá se v běžném životě docela těžké. Ze své každodenní reality je zvyklý na úsluhy a falešné lichotky svých podřízených kteří čekají až jim milostivě pokyne, co mají dělat. Snadno tak podléhá zdání, že jsou tady přece všichni kvůli němu. Strašně se pak diví, že před ním lidé všude automaticky nepanáčkují tak, jak by si představoval.

Milý pane, prodavačka není Váš majetek ani Vaše otrokyně a nedivte se, že když na ni vybafnete jakousi stupidní otázku, že si před Vámi nestoupne do pozoru. Předpokládám, že jste se jako ředitel zeměkoule nejspíš ani nenamáhal s něčím tak zbytečným jako je pozdrav...

Psal jsem sem odpověď, co znamená ve vašem případě "myslet" nebo "předpokládat". Bohužel mi ji smazali, přestože jsem ono jadrné české slovo v onom přísloví z větší části vytečkoval.

Je to lidsky nedůstojné, ale ty prodavačky se vás musejí zeptat na existenci karty a pokud ji nemáte, musejí vám ji nabídnout. Obtěžuje to jak prodavačky, tak zákazníky. Jenže – co kdybyste byl kontrolorem? Prodavačka má průšvih, že se nezeptala.

A že se spolu baví? Asi konečně našly pár sekund času na to, aby prohodily slovo?

Asi jste ten krátký článek ani pořádně nepřečetl. Nešlo o nabídku karty, ale o její prokázání při placení. Ale i kdyby, takové zeptání je její pracovní povinnost. To, že ji to nebaví, ji snad nedává morální právo mluvit se zákazníky ve formě jakýchsi výkřiků.

A ještě bych Vám poradil.

Občas jsou v inzertních novinách, ale i třeba v plátku Metro pod kolonkou "erotické služby" uvedena telefonní čísla, a pokud některé vytočíte uslyšíte tolik, že se Vám bude hlava točit a vlastním uším věřit nebudete, jak se pobavíte.

Chápu. Máte zkušenosti.