Asi by jí pusa upadla

Šel jsem dnes večer něco nakoupit do blízké Billy. Za pokladnou seděla ne jedna, ale hned dvě prodavačky v družném hovoru. Na mě však ta u kasy mluvila spíše v heslech: „Housek máte?“ „Billa kartu.“ 

Zeptal jsem se: „Co Billa kartu?“ Nabízejí mi ji, chtějí předložit, nebo ji mám třeba sníst? Prý to druhé.

A že prý už jsou po celém dni utahané na to, aby mluvily se zákazníky. Spolu přitom dokázaly plynně šveholit, dokonce i v souvětích. Pro zákazníka je ale asi každého slůvka škoda…

Pro tyto profese by měl být určitý respekt k zákazníkům základní podmínkou jejich práce. „Náš zákazník, náš pán.“ Aby to nebyly místo prodavaček jen podavačky…