Osvobodí Klausova amnestie gaunery, nebo ne?

Tvrdím, že Klausova amnestie plošně zastavuje stíhání u všech trestných činů, jež mají trestní sazbu až do deseti let. Proti tomu se ozývají hlasy, že se zastavují jen dlouho se vlekoucí stíhání (od jejichž zahájení uplynulo 8 let). Jak to tedy je?

„Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.“

Ano, je zde možný dvojí výklad... Věta „od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let“ se může vztahovat jak k části „aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání“, tak k části „s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému“.

V prvním případě by byla skutečně zastavena jen ta stíhání, která se vlečou více než 8 let (s výjimkou těch proti uprchlým). Ve druhém případě naopak všechna, s výjimkou těch, jež jsou vedena dlouhodobě proti uprchlým.

Oba výklady jsou možné. Z jazykového hlediska je zřejmě správnější ten druhý – vedlejší věty se obvykle vztahují k té větě, která je těsně předchází. Především však v trestním právu platí už od starověku zásada „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného). Měl by tedy být použit ten výklad, který je pro obviněného příznivější.

A vezměte jed na to, že se toho všichni gauneři budou dovolávat!

Každopádně po chilské prezidentské návštěvě, chrastavském prezidentském atentátu a henychovském prezidentském počítání to vypadá, že tu dnes, vinou těchto nejasných formulací, máme další kuriozitu v podobě prezidentské amnestie...