Moje odpověď na článek Oldřicha Mazala "Musíme nastolit spravedlivou společnost" je nebezpečný mýtus, aneb proč věřím, že tentokrát opravdu vytváříme změnu.
internet
Článek pana Mazala je skvělý. Svůj názor podkládá velmi rozumnými argumenty a rozum mu nemá co vytknout. A v tom to právě vězí. V rozumu. Tam je ta chyba, která se už ale nebude opakovat.
Lidské vědomí se rozhodlo prozkoumat všechny aspekty nadvlády rozumu. A většina z nás už vidí, kam to vede. Rozum není schopen pojmout, pochopit Jednotu a tak mu nezbývá než rozdělovat. Oddělujeme se jeden od druhého, od zvířat, od přírody, od vesmíru, pořád škatulkujeme, zařazujeme, slepneme. Z hlediska rozumu je otrokářství správné, je správné vyhladit nějaký národ, protože s námi nesouhlasí, je rozumné někoho porážet, soupeřit. Ale syntéza srdce a mysli by toto nikdy nedovolila. K té spějeme. Vědomí lidstva si už začíná uvědomovat důsledky nadvlády rozumu a buď ji odmítne nebo se zničíme.
To je ten důvod proč žádná předchozí revoluce nebyla dostatečně efektivní. Nepřinesla totiž změnu dogmat, změnu principů. Stále to bylo o tom, že někdo ví nejlépe, jak by ostatní měli žít a protože oni to netuší, musí se jim to přikázat. Jak píše Neale Donald Walsch ve své fenomenální trilogii Hovory s Bohem:
"Stát je lidským pokusem nastolit spravedlnost a dobro prostřednictvím zákonů. Dobro se však rodí pouze v lidském srdci. Spravedlnost lze formulovat pouze v lidské mysli. Lásku lze prožívat pouze v lidské duši, neboť lidská duše je láska.
Nemůžete nařídit morálku. Nemůžete odhlasovat zákon, který bude říkat; Milujte jeden druhého.
Co potřebujete, je růst vědomí, nikoli růst státní moci."
A v tom je princip téhle transformace. Mír nemůže být udržován silou, jedině pochopením. My nehodláme nikomu nic přikazovat. Neměníme systém odshora ani zespodu. My se ho prostě neúčastníme.
Včera jsem byl chytrý, proto jsem chtěl měnit svět. Dnes jsem moudrý, proto měním sám sebe.
Tohle není revolta uspořádání, tohle je Seberevolta. Měníme sebe a inspirujeme druhé, protože spějeme k vlastnímu štěstí a nezávislosti. Kdo v konzumní společnosti tohle má? Nepotřebujeme zákony, protože sami necítíme potřebu nikomu ubližovat. Žijeme vědomě, nepřejímáme automaticky cizí názory, hledáme své vlastní odpovědi a kupodivu nacházíme všichni velmi podobné. Nedáváme nikomu svůj hlas, protože bychom pak museli mlčet. Víme, že štěstí nám nepřinese Kalousek, Zeman ani Grebeníček. Štěstí je v nás.
Někdo může říct, že je v lidské přirozenosti soutěžit, žít na úkor druhých, vládnout a dělat hierarchie. To ale není pravda. Je to jen a jen výchova. Lidé podvědomě touží po souhře a spolupráci. To ví každý hudebník, který rád jamuje. A zatímco naše říše vznikají a zanikají, režimy nastupují a padají, dodnes, a stále, tu na Matce Zemi žijí komunity lidí v naprosté svobodě, z našeho pohledu anarchii, protože náčelník nemá žádnou moc. Lidé ho poslouchají, protože chtějí. Názor každého je automaticky respektován, aniž by se musel nějak obhajovat. Přesto tyto kultury přetrvaly po tisíce let bez toho, aniž by tam někdo kradl, vraždil nebo lhal. Neboť žijí svým srdcem v Pravdě a Jednotě. Samozřejmě u nás takové věci nemůžeme zavést ze dne na den. Protože my jsme zvyklí žít ve strachu. Potřebujeme zákony, aby nám bránily páchat zlo. Naše vědomí je zvrácené. To se ale mění.
Někdo další může říct, že jsou to bláhový sny a nemůžou se splnit, ale takovej člověk může klidně chcípnout, protože na co žije když ne proto, aby šel za svými sny? Aby mohl celý dny trávit v práci, kterou nenávidí, aby přežíval pro víkend a pro další dny v práci a nakonec jen tak zbytečně umřel? Děkuji, nechci. To není život. Věřím, že lidé se sem narodili, aby žili, aby byli šťastní a aby šli za tím, po čem touží. To nám současný systém neumožňuje, to neumožní žádný "systém". Lidé mohou kvést aniž by v tom bránili ostatním. S rostoucím srdcem roste i úcta k ostatním. Je to seberegulující proces. Nepotřebuje zákony a omezení z venku. Změna přijde, až ji lidé budou cítit v sobě. A to se začíná dít. Protože možná jsem snílek, ale zdaleka ne jediný.
Máte pravdu. Přikázat spravedlivou společnost je nebezpečný mýtus. Až lidé probudí spravedlivé srdce, pak přijde změna. A to není utopie, takhle žije stále víc lidí. Křížem krážem celým světem. Můžete to považovat za bláboly, můžete žít a přemýšlet postaru, nemusíte souhlasit, ale pak se nedivte, nekritizujte současný stav. Já se narodil, abych tuhle změnu prožil. Co vy?
