Jak je známo, jisté přísloví odnepaměti říkávalo: „S
poctivostí nejdál dojdeš.“ Bohužel realita je trošku někde jinde…
Typická ukázka cestování městskou hromadnou dopravou...
Koncesionářské poplatky
Ačkoliv zatím plátcem poplatků za veřejnoprávní televizi osobně nejsem, musím přiznat, že mě již začíná tato skutečnost zajímat. Na televizi se prakticky vůbec nedívám, ještě méně tak na programy české televize. Dle mého skromného názoru by měl občan za zaplacení poplatků dostat kvalitní program, který bude ceně odpovídat. Bohužel musím konstatovat, že tomu tak není. Kam se poděly peníze, které platíme? Od Nového roku navíc koncese za televizi vystoupala z původních 120,- na 135,- měsíčně. Pro občany to tedy dělá 1620 korun českých za rok. Pro většinu z nich prakticky za něco, čeho nevyužívají vůbec, nebo v minimálním množství.
Problém je ten, že pokud máme televizi, budeme platit tak jako tak. Maximálně, že bychom si vypíchali oči…v takovém případě Vám budou koncesionářské poplatky odpuštěny. Pokud televizní přijímač nevlastníme, stačí o tom vydat čestné prohlášení a koncese se nám taky vyhne. Ovšem kdo v dnešní době televizi nemá? Existuje tedy ještě jedno řešení…vydat prohlášení o „nevlastnění televizního přijímače“, tedy neplatit poplatky, i když televizi vlastníme. Ano, ale to je podvod…
MHD (Praha)
Nedávno jsem zavítal na oficiální web městské hromadné dopravy, abych si zjistil aktuální tarify pro rok 2008. Mimo jiné jsem zabrouzdal do sekce kvalita – přičemž jsem byl velice překvapen. Dozvěděl jsem se například, že jsou zavedeny takzvané standarty kvality, jako například: „Přesnost provozu, dostupnost a komfort bezbariérových zařízení v metru nebo čistota a upravenost.“
Při přečtení některých „standartů“ jsem se musel opravdu zasmát. Bydlím v příměstské oblasti Prahy a tím pádem každý den dojíždím do školy. Musím říct, že obzvláště v zimním období je přesnost provozu na skutečně „vrcholné“ úrovni. Desetiminutové zpoždění není nic neobvyklého, občas se stane, že některý spoj prostě vynechá. Co se týče bezbariérového přístupu…o tom příměstském netřeba hovořit, tam totiž žádný neexistuje. A propo, v Praze je minimum stanic, přes které se člověk na vozíčku dostane. Některé stanice metra dokonce nejsou ani stavěné pro hendikepované občany. Což sice dopravnímu podniku nemůžeme vyčítat, ovšem jak můžeme hovořit o „komfortním bezbariérovém přístupu“?
Teď ale k jádru mé úvahy… do školy dojíždím se svým spolužákem, který mimochodem chodí do stejné školy jako já. Na nás ukážu zářný případ člověka poctivého (já) a člověka, kterému poctivost moc neříká. Já si platím čtvrtletní studentský kupon dle tarifu platného od roku 2008 za 720korun. Dále, protože dojíždím, si musím připlatit za 1. příměstské pásmo 230korun měsíčně. (Nelze kupovat více měsíční příměstské kupony.) Za rok tedy zaplatím Dopravnímu podniku 5640 korun. Můj kamarád neplatí nic, jezdí načerno.
Řidič v autobuse ho dobře zná a s pozdravem dobrého dne ho pouští bez ukázání kuponu dál. Jelikož cestou metrem se mi ještě nestalo, že by nás revizoři kontrolovali, vyšel skoro vždy bez újmy. Ano, pár „světlých“ výjimek se přeci jen našlo a dvakrát nás zastavil revizor. Můj kamarád ovšem platil pouze jednou, v prvním případu ho totiž revizor nezastavil. Dostal tedy pokutu 800,-, což je za necelé dva roky jízdy MHD opravdu směšné.
A já se ptám. Všichni nám od raného mladí vštěpovali do hlavy, že s poctivostí nejdál dojdeme. Bohužel, jak vidíte…slušnost se prostě nevyplácí. Já bych i přesto všechno nikdy nepodváděl, zaplatím vždy jako většina obyvatel. Bylo by ale dobré, kdyby se nad tím někdo „shůry“ zamyslel a začal zvýhodňovat právě poctivé, často „šikanované“ občany. Mohli by například začít tím, že zvýší pokuty pro „neplatiče“ a pošlou více kontrolorů přímo do dopravních prostředků. Mně osobně by nevadilo i párkrát za den ukázat revizorovi svůj kupon.
S pozdravem Jan Hnízdil.
