U naší dnešní generace dětí a dospívajících velice
pravděpodobně hrozí, že nebudou znát naši nepříliš dávnou historii. Aneb školy moderní dějiny učí opravdu pramálo.
Za par desitek let tyto obrazky mozna budou budit mnoho otazek a cim dal mene bude tech, kteri dokazi odpovedet.
Jako mladý člověk a student mohu říci, jak to s dějepisem na základních a středních školách bývá. Na ZŠ se dějepis jako takový začne do nějakých hlubších detailů probírat až od 2. stupně, tudíž od 6. třídy. Začíná se úplně od začátku, přes prvohory, starověk, středověk, Habsburky… atd. Ale ejhle! Co se týče novodobé historie, tam výuka na našich školách „malinko“ pokulhává. Svět jako kdyby se po druhé světové válce zastavil a nic se poté nedělo. Na konci deváté třídy se má probírat například období normalizace, socialismus, jenže buďto učitelé látku nestihnou probrat, nechtějí o daném tématu moc mluvit, nebo se v uvolněné atmosféře deváté třídy a vidině střední školy kantoři ani učit už moc nesnaží. Situace na střední škole je pak obdobná. Od prvního ročníku se studenti učí prakticky to, co se naučili již na základce (samozřejmě poněkud obsáhleji), ale novodobá historie je probraná zase během několika málo hodin.
Nechci tímto urazit žádného učitele či profesora dějepisu, neboť oni za tuto skutečnost většinou ani nemohou. Problém je ten, že v samotné osnově se hlavní důraz klade na poněkud starší historii, většinou světovou, zatímco novodobá historie (a nejen česká) je prostě „potlačena“ zbytkem látky.
Ale vždyť právě novodobá historie, jako je například období socialismu (politické procesy, cenzura, občanská nesvoboda), studená válka, válka ve Vietnamu, válka v Perském zálivu, atd. je dle mého právě tím nejdůležitějším, na co by naše generace neměla zapomínat. Pokud totiž konkrétní student či žák nemá vlastní iniciativu se o tato období zajímat, nemá šanci se od profesorů takřka nic dozvědět.
Je smutné, když mladí lidé (třeba ve věku jako já) nemají vůbec ponětí o tom, kdo to byl Jan Palach, co to je Pražské jaro, nevědí, kdy skončila 2. světová válka, neznají státní svátky (které se právě povětšinou opírají o novodobou historii).
Když budeme podceňovat historii cca 100 let dozadu, může se klidně stát, že lidé dočista zapomenou na hrůzy a bezpráví, které jste třeba právě VY nebo Vaši rodiče a blízcí zažívali. Nejen že by to vůči nim nebylo fér, ale hlavně civilizace, která nezná svoji historii, se v budoucnu dopouští těch samých chyb. A tomu by se mělo zabránit.
