Letošní srpen byl na poměry našich klimatických podmínek extrémně teplý a katastrofálně suchý. Extrémnost se určuje na základě statistiky naměřených dat s ohledem na dlouhodobé průměry.
Začátek měsíce doslova odstartoval velmi teplým počasím, protože konec července bylo výrazně chladněji. Od 3.8. až do 16.8. naše území ovlivňovala dlouhotrvající tlaková výše a proudil k nám velmi teplý vzduch od jihozápadu, což způsobilo výskyt horké vlny a intenzivnější extrémně teplé počasí po dobu min. až 13 dní. (Pozn.: Podle pravidel WMO nemohu určovat horkou vlnu na základě mého měření, stanice Praha-Ruzyně naznačuje 9 po sobě jdoucích horkých dní.) Během tohoto období se vyskytovalo mnoho tropických nocí a maximální denní teploty v častých případech překračovaly extrémní hodnotu 35 °C. Celou tu dobu nespadla ani kapka, bylo sucho. (Extrémní letošní srpnové sucho nabralo na intenzitě i kvůli trendu nižších srážkových úhrnů po dobu min. tří měsíců.) Poté se začalo postupně od západu ochlazovat a tři dny vydatně pršelo. Vzhledem k vysušené krajině nebyly zaznamenány žádné povodně. 16.8. v neděli do Prahy zamířila první přeháňka, která se zformovala ve stálejší déšť. Přeháňka měla krátkodobě nebezpečný charakter, neboť se jednalo o kombinaci přívalových srážek s doprovodem silného větru. Po horké epizodě se vyskytovaly dva chladnější dny, kdy nejvyšší denní teplota nepřesáhla 20 °C. Maximální teploty v druhé polovině měsíce se pohybovaly pod hranici letního dne, jenže to nemělo dlouhého trvání, protože se opět začalo oteplovat a v závěru měsíce se opět vyskytovalo až pět tropických dní. Poslední den jsem naměřil další extrémní hodnotu nad 35 °C.
V závěru měsíce se mi začala výrazně snižovat nejistota přesnosti měření, která byla zapříčiněna Sluncem. Mohl jsem tak po dlouhé době zaznamenávat maximální denní teplotu během slunečného počasí z hlavního stanoviště. Přesnost měření se začala vracet hluboko pod hranici min. nejistoty 2 °C. Na konci grafu jsem tedy zanesl maximální hodnoty z hlavního stanoviště, ale jedná se o vyšší hodnoty než u některých dní v první polovině měsíce, protože každé stanoviště, i když jsou blízko u sebe, má jiný charakter a v závislosti na povětrnostních podmínek vykazuje rozdílnou povahu v dosažení minimálních ranních a maximálních denních teplot. Upozorňuji na to, protože z grafu čtenář může vyčíst, že v závěru bylo tepleji než v prvních sedmi dnech (konkrétněji od 4. do 7.8.). Náhradní stanoviště v období tlakových vyšší a slunečného počasí bývá chladnější a bylo zásadní otázkou, zda-li je vhodnější kupříkladu na místo skutečných 37 °C tolerovat 33 až 34 °C nebo teploty přes 42 °C, protože nepřesnost nejistoty na základě hlavního stanoviště vycházela občas podobně. Náhradní stanoviště (dvorek) nabízelo vhodnější prostředí, a tudíž jsem tak mohl měřit skutečnou teplotu na daném místě. Sluneční záření je při těchto meteorologických situacích zásadním faktorem, které ovlivňuje teplotu vzduchu. Proto lze předpokládat, že nejsem jediný, kdo s tím měl problém. Občas jsem zažíval frustrující chvilky, protože se vyloženě mučím s nejistotou... a přitom hlasatelky v rádiích vůbec nerespektují pravidlo měření teploty ve stínu.
Meteorologický soupis hodnot
Tabulka naměřených hodnot a odhadů možných dosažených hodnot. Tentokráte jsem odhady posuzoval podle zkušenosti z předchozího měsíce a určil jsem si maximální toleranci u maximálních teplot 3 až 4°C a u minimálních až 2 °C.
Související článek:
Teplota vzduchu v centru Prahy - červen
-
Další zajímavosti:
Klimatologické zhodnocení července 2015 (Infomet ČHMÚ)
Týdenní zpráva o hydrometeorologické situaci a suchu na území ČR
Červenec byl na Zemi nejteplejší od roku 1880 (krátké shrnutí od In-počasí)
