Červenec je u nás podle statistiky naměřených dat označován za nejteplejší měsíc v roce. Letos byl s kombinací vyšší intenzity slunečního záření a vyššími teplotami velmi teplý a zároveň dosti suchý.
Častým trendem u nás bývá střídání teplého a chladnějšího počasí, proto také můžeme např. během dvou týdnů sledovat dvě rozdílné charakteristiky v dosažení maximálních teplot. Začátek měsíce právě v tomto kontextu navazoval na chladnější charakteristiku posledního týdne v červnu velmi vysokými teplotami.
V prvních sedmi dnech byly poměrně vysoké ranní teploty s možností dosažení i tropické noci. Maximální denní teplota se mohla vyšplhat zhruba až na 36 °C. Poté se ochladilo a ranní minima klesaly v častých případech pod 15 °C. Nejvyšší maximální teplota výjimečně přesáhla 27 °C. Od 16.7. do 25.7. naše území opět ovlivňovalo výraznější teplé proudění vzduchu. Byla to další příležitost k výskytu nějaké té tropické noci. Nejvyšší maximální teplota mohla stoupat až ke 38 °C, resp. hodnota 37,8 °C byla 22.7. naměřena ve stanici Praha - Karlov. A dál to asi znáte, posledních šest dnů se neslo v chladnějším duchu. Letní den se na některých stanicích vyskytl, přesto se nejvyšší hodnoty pohybovaly spíše kolem 24 °C.
Zatím nejvyšší maximální hodnotu letošního roku jsem naměřil 34 °C. Během letních měsíců jsem nucen měřit teplotu vzduchu na dvorku, a protože se do takového místa dostává na zemský povrch méně slunečního záření, tak během výskytu vysokých teplot je potřeba brát v úvahu spíše nižší hodnoty. Nemám tedy nyní moc velký problém s přesností měření, ale je nutné počítat s teplotním rozpětím. V grafech je tedy většinou prezentována nižší možnost dosažených maximálních teplot.
V médiích se neustále psalo, že nás postihly tropické vlny. Je známo, že termín je v meteorologii přísně definován, a tak jsem si pro kontrolu zjišťoval, jak to přesně doopravdy je. Tropickou vlnou, resp. horkou vlnou, se podle pravidel Světové meteorologické organizace (WMO) rozumí, když minimálně pět po sobě jdoucích dní je minimálně o 5 °C maximální teplota vyšší než dlouhodobá průměrná teplota pro daný den. Já pravidelně měřím krátkou dobu (s nepravidelným časem měření a častější nepřesností), takže nemohu nic takového určovat. Podle naměřených hodnot ve stanici Praha-Ruzyně přerušoval tropické nejvyšší teploty vždy jeden den, kdy bylo o něco trochu chladněji. Je tedy jasné, že v centru se asi tropická vlna někde vyskytovala, ale je dost možné, že to bylo většinou jen tak tak. Proto si myslím, že výskyt tropické vlny v teplejších lokalitách (např. Praha, Polabí, Třeboňsko, jižní Morava...) byla zaznamenána, ale zřejmě zdaleka ne ve všech stanicích (profesionálních a i amatérských). Průměrná dlouhodobá maximální teplota ve stanici Praha - Ruzyně se pohybuje v červenci kolem 23 °C, horká vlna se tudíž zřejmě nekonala. Ve stanici Klementinum a Karlov to mohlo být obdobné, mohl v tu chvíli hrát důležitou roli pouhý 1 stupeň.
Dalším tématem, než začnu ukazovat podrobnější informace o naměřených teplotách, by mohlo být zajímavé zamyslet se nad vlivem fenoménu "Městského tepelného ostrova" na tropické teploty a tropické noci. Nemyslím si, že ten vliv není žádný nebo zanedbatelný, ale hlavně při příznivých povětrnostních podmínek v letních měsících se tepelné ostrůvky zřejmě od velkých měst příliš neliší, ne-li v některých stanicích ve velkých městech může být víc stínů. Pak by se dalo hovořit o ochlazujícím účinku. V každém případě člověk meteorologické prvky ovlivňuje až zásadním způsobem.
Soupis min. a max. hodnoty v červenci 2015
Tabulka zobrazuje naměřené teploty, ke kterým vzhledem k teplotnímu rozpětí, je napsána další možná dosažená nejvyšší a nejnižší maximální a minimální hodnota. V předpovědi tedy rozpětí 3 až 4 °C má svůj význam. Neznamenal jsem žádnou tropickou noc, číslo uvedené v tabulce (tedy až 11) je hodně nadsazené, ale to je proto, že k dosažení 20 °C v mnoha dnech bylo velice blízko. Kdybych měl brát v úvahu noční a ranní minima měřená na dvorku, takto vysoké číslo by se stalo skutečností. Podobnou charakteristiku má profesionální stanice v Klementinu. Stanice Klementinum je sice značně nestandardní, ale obecně je na tom relativně ještě dobře, moje záložní stanoviště pro měření v noci, ráno a přes den po celý rok, kromě snížení nejistoty v létě přes den, je naprosto nevhodné.
Související článek:
Teplota vzduchu v centru Prahy - červen
Zdroj:
Horké vlny (Infomet ČHMÚ)
Stanice Praha Ruzyně (In-počasí)
22. července - nejteplejší den od začátku roku (Infomet ČHMÚ)
Další zajímavosti:
Tropické dny červen a červenec 2015 (Infomet ČHMÚ)
Klima České republiky - krátké shrnutí (In-počasí)
Sluneční záření - příklad
Jasno - nová stránka o počasí a meteorologii a dalších přírodních vědách
