Stále se objevují názory, že globální teplota nerostla. Jedná se o pokus dělání politiky namířené proti meteorologii a klimatologii, což je proti liberálnímu smýšlení.
Rád bych reagoval na článek Vítězslava Kremlíka, který nedávno vyšel na tzv. vzdělávacím portále Osel. Všem přeji svůj vlastní pohled na život, ovšem stává se občas, že některé nesmysly mají tendenci se šířit rychle a vyvolává se tím zmatek.
1. Každý způsob měření má svojí důležitost. Nelze se však odvolávat na satelitní měření a dokazovat tím, že průběh globální průměrné teploty byl mírnější. Všechny živočichy na Zemi ovlivňují meteorologické prvky odehrávající se nad povrchem a oceány. Proto se neustále pravidelně měří dva metry nad zemí a vyhodnocuje. Vynechávat tedy informace o naměřených teplotách nad povrchem a oceány považuji za velký nesmysl.
2. Dalším základním nedostatkem jsou nesprávné popisky ke grafům. Pokud někdo není vůbec seznámen s meteorologií, neměl by se vůbec do interpretací pouštět. Některým lidem ale je to jedno.
3. Modelování budoucího vývoje klimatu nikdy nemůže vyjadřovat skutečný vývoj teplot. Jde o hrubé odhady se značnou nejistotou. V článku je však dobře vidět, že modelování se shoduje s naměřenými hodnotami nad povrchem a oceány. Satelitní měření je v tomto kontextu pouhým doplňkem, neboť na řadě míst lze těžko dostávat zprávy o pravidelném průběhu počasí. Možná právě proto se hodnoty aktualizují a dochází k tzv. "ohřívání dat". Existují totiž jisté mezery, které se postupně doplňují. Prezentovaný graf autorem neuvádím, protože si myslím, že je nedůvěryhodný.
4. Klimatický jev El Nino samozřejmě značně vývoj teplot ovlivňuje, jenže nelze oddělovat přirozený jev od antropogenního, protože v klimatickém systému se jednotlivé složky navzájem ovlivňují. Stále zvyšující se teplota nad oceány může totiž přirozené jevy zesilovat, což právě nevylučuje zesilování meteorologických podmínek při klimatického jevu El Nino. Antropogenní vliv je součástí klimatického systému. Nikdo nikdy nemůže přesně říci, o kolik se oteplilo vlivem El Nino a kolik antropogenním vlivem. To nelze určit. My jenom víme, že se vyskytují roky, kdy přirozené přírodní faktory napomáhají k růstu teplot. Nemůžeme však to interpretovat tak, co by se stalo, kdyby antropogenní vliv neexistoval. Tento vliv je součástí celku.
5. Pauza v oteplování interpretovaná v článku ve skutečnosti neexistuje. Je to špatný výklad. Nejdříve než začneme soudit, je nutné vědět, o čem grafy pojednávají. Grafy pojednávají o odchylkách nad dlouhodobým normálem. Aby docházelo k pauze, musely by teploty klesat pod dlouhodobým normálem. Nelze hovořit o pauze v oteplování, když křivka průběhu teplot jasně ukazuje výrazně nadnormálně teplé období o proti dlouhodobému normálu. Spíše se jedná v klimatologickém smyslu o krátkodobý mírnější nárůst v tempu oteplování v určitém sledovaném období. Tento mírný nárůst, či stagnace, klimatologové zpochybňovat nemusí, neboť vlastně v klimatologii to není ani moc důležité. V klimatologii totiž hraje primární roli "klimatický normál". A co nám říká Meteorologický slovník výkladový a terminologický?
"...klimatologická charakteristika získaná z mnohaletých pozorování, zpravidla za 30 let, aby se eliminovaly její krátkodobé výkyvy. Pro studium klimatu různých míst je třeba, aby se klimatologické normály vztahovaly ke stejnému období. Podle doporučení Světové meteorologické organizace (WMO) jsou standardní klimatologické normály počítány z třicetiletí 1901–1930,1931–1960, 1961–1990, atd. Pokud nejsou k dispozici údaje dané stanice z celého období, aktuálně z období 1961–1990, WMO doporučuje výpočet tzv. prozatímních klimatologických normálů za období alespoň deseti let, které začíná 1. ledna roku, který končí číslem 1 (např. z období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2010). V běžné klimatologické praxi v České republice se před výpočtem normálu ze stanice s neúplnou řadou provádí doplnění dat pomocí nejvhodnější okolní stanice (např. pomocí lineární regrese). WMO nově doporučuje počítat normály za vždy nejnovější třicetiletí (1971–2000, 1981–2010, atd.) místo za období stanovené pro výpočet standardních klimatologických normálů."
Pauza v oteplování se tedy nekonala. Aby tomu tak bylo, muselo by se např. během deseti let ochladit pod dlouhodobý normál. Nestalo se tak. Na stránce NASA se můžete podívat na aktuální graf, v kterém je jasně vidět, že globální průměrná teplota se stále zvyšuje. Už dlouhou dobu žijeme v teplém období, takže asi uznáte, že hovořit o pauze v oteplování je velice nesmyslné. Vyjádření odchylky od dlouhodobého normálu je standardní metodou v klimatologii.
6. Vývoj teplot není závislý pouze na růstu koncentrace skleníkových plynů. Nikdy tomu nebylo, není a nebude. Proto nemůžeme očekávat, že křivka růstu s oxidem uhličitým bude totožná s křivkou růstu průměrné globální teploty. Víme, že koncentrace dosáhla rekordního růstu společně s průměrnou teplotou v r. 2015. Koncentrace rostou, průměrná teplota též roste. Období 1998 až 2016 bylo výrazně nadprůměrně teplé. Bylo to nejteplejší období v historii moderních dějin. Zvýšila se totiž intenzita oteplování, což vůbec nemusí vylučovat krátkodobou stagnaci.
8. To co jsem psal o pauze v oteplování výše, platí i pro území ČR. Podle uvedeného grafu se pauza konala pouhý jeden rok, kdy teplota mírně klesla pod dlouhodobý normál. Celkové období bylo ze všech uvedených jednoznačně nejteplejší. Zda-li autor článku a nesprávného popisku ke grafu myslel tempo růstu, nevím, protože to se musí vypočítat. Nevšiml jsem si žádného výpočtu. Standardní klimatologickou metodou jasně na první pohled vidíme, že se oteplilo.
9. Autor si z nás asi dělá dobrý den: "Pokud je oteplení dosti velké (statisticky významné) a data jsou z důvěryhodného zdroje, nemáme důvod oteplení zpochybňovat. Vědecký skepticismus přece není o popírání oteplení. Je to kritický postoj vůči politizaci vědy a manipulaci dat." Autor popřel měření teploty nad povrchem a oceány, čímž se snažil popřít oteplování. Satelitní měření nemůže vynahradit měření meteorologickými stanicemi. Autor si k cizímu grafu udělal svůj nesmyslný výklad, což je minimálně nezodpovědné.
10. To, že v minulosti zemřelo mnoho lidí kvůli chladnému počasí, neznamená, že opačný extrém nemůže přinést neblahé důsledky. Změna v podobě oteplování klimatu může vyvolat extrémnější projevy počasí.
Meteorologický slovník výkladový a terminologický v elektronické podobě zde.
