Stále mezi veřejností panují neshody vůči příčinám globání změně klimatu. To je jednak způsobeno skupinami lidí, kteří vytvářejí určité hlavní názorové směry - těmto lidem však nemusí jít pouze o ušlechtilé úmysly - potom také věda nezná na všechno dostatečné odpovědi, neboť vědecké bádání ohledně změn klimatu není u konce.
V prvním a druhém díle jsem věnoval pozornost dlouhodobějšímu trendu postupnému (i s krátkodobými poklesy) vzestupu globální teploty od 80. let 20. a 21. století. Je to období, v němž výrazně stoupaly koncentrace skleníkových plynů vlivem lidské činnosti.
Naznačil jsem, že není dobré se chytat pouze jedoho grafu a pouze určité jedné metodiky výpočtu průměrné globální teploty, protože se od sebe liší, i když ani jedna metoda nemusí být špatná. Některá z nich může být méně nebo více vhodná. I přestože se používá mnoho způsobů metod výpočtů, tak většinou křivky dlouhodobého trendu oteplování zhruba od druhé poloviny 20. století ve všech grafech se shodují.
Přesto existují názory, že globální oteplování se zastavilo, nebo že neexistuje, protože 15 let se globálně neotepluje. Došlo prý k ochlazování. Já bych tomu spíše říkal stagnace. Takové názory se právě opírají o způsobu metody výpočtů a sestavení grafů. To je ale špatný přístup k věci, protože teorii o změně klimatu nelze ošálit pouhým použítím nějakých triků.
1. Je důležité vyhodnocovat trend oteplování právě hlavně od doby vzrůstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře během 20 století. Vyhodnocování vývoje klimatu v historii je velmi důležité, ovšem v té době lidé výrazněji ovlivňovat klima nemohli. A právě o výzkum současné změny klimatu právě jde.
2. Nezáleží na tom, jest-li hodnota průměrné globální teploty je o něco vyšší nebo nižší. Důležité je to, že hodnoty během 21. století se udržují na vysoké úrovni oproti počátku měření a pozorování. Krátkým poklesem globální teploty opravdu nelze zrušit pokračující trend oteplování.
3. Když jsem si prohlížel více grafů, tak jsem zjistil, že přeci jenom i během tzv. stagnace se anomálie globální průměrné teploty občas vyšplhaly poměrně vysoko. Dlouhodobý trend oteplování od 80. let včetně období stagnace s otazníkem nelze považovat za ochlazování či zastavení globálního oteplování.
4. Někteří lidé si myslí, že v případě změny klimatu musí globální teplota vždy růst. To je ovšem velmi krátkozraký pohled na věc a nevědecký postup, protože samozřejmě, že teplotu vzduchu neovlivňují pouze koncentrace skleníkových plynů. Bylo snad "tisíckrát" nápsáno v různých pracích a v jednoduchých shrnutích, že klima ovliňuje více faktorů, které se musejí brát v úvahu. Jedná se o důležité složky, které vytvářejí složitý klimatický systém. Krátkobobým ochlazováním tedy nelze vyloučit pokračující trend oteplování.
5. Přírodní vlivy hrajou důležitou roli, ale myslím si, že tyto vlivy v současné době nemají moc tendenci utvořit dlouhodobější vzestupný globální trend oteplování, jak jej můžeme vidět v grafech. Odvolávat se na minulost asi moc nepomůže, protože my nemůže pohledem historie moc dobře současné krátké období porovnávat s jiným dlouhodobým. Současné oteplování s porovnáním historického klimatu neznamená téměř nic. To budou moci dělat až naši potomci.
6. Ve skutečnosti úplně přesný podíl člověka na klima není důležitý. Je důležitý hlavně pro skupiny ideologů, kterým pomáhá tento nedostatek k posilování jejich názorů. Já ho přesně znát nemusím, protože vím, že klimatologové znají vlasnosti skleníkových plynů. Pokud jsou výpočty ohledně citlivosti oxidu uhličitého (CO2) na teplotu správné, tak si myslím, že opravdu lze přibližně do roku 2030 modelovat s určitými nejistotami nějaký možný další vývoj klimatu. Odhad s velkou mírou jistoty vzrůstu průměrné globální teploty zhurba o 0,2 °C za každých 10 let považuji za nezaujatý výsledek. Tato hodnota je zřejmě myšlena jako nějaká skoro až jistota, což vůbec neznamená, že se nemůže oteplovat i více a různě pravidelně včetně s různými poklesy.
7. Kromě dlouhodobějšího trendu je také důležité pozorování a vyhodnocování charakteru vývoje či změny klimatu v regionálním měřítku. Bez toho by nám byl trend skoro až k ničemu. Podle archívů byly změny "v chování" klimatu zaznamenány - a to nesčetněkrát.
Příklad:
Srovnání průměrné globální teploty pomocí pozemního a satelního měření. Na tomto grafu nejsou důležité hodnoty k jednotlivým rokům, nýbrž jde o ukázku shody trendu oteplování od 80. let. Zdroj: http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature/
-
To bylo jenom úvodem. V této třetí části se pokusím ukázat, jaký má vliv sluneční aktivita na teploty během oteplování 2. poloviny 20. století. Musím si k tomu ale pomoci důvěryhodnými zdroji.
Slunce má pochopitelně vliv na existenci klimatu zásadní. Také například v období útlumu sluneční aktivity, označováno jako Manderovo minimum, se Země ochladila (1638 - 1715). Slunce dodnes není dostatečně prozkoumáno. Výskyt skvrn na slunečním koutouči se velmi těžko předpovídá.
Během oteplování od 80. let intenzita cyklů přestala korelovat s teplotou. Dokonce v období snížení sluneční aktivity globální teplota nadále rostla.
Souvislost mezi aktivitou Slunce vyjádřenou iradiací (levá stupnice) a průměrnou teplotou na Zemi od roku 1880 (vpravo, průměr z let 1961-1990); zobrazeny křivky 11-letých klouzavých průměrů pro obě hodnoty . Zdroj: skepticalscience.com / (originální znění vysvětliky k grafu), zdroj: meteocentrum.cz
Pozn.: Používaní křivky 11-letého klouzavého průměru je správný a standartní postup.
-
Roční výkyvy globálních teplot (světle červená) a jejich jedenáctiletý klouzavý průměr (sytě červená). Zdroj teplot NASA GISS. Roční celkové sluneční vyzařování (TSI, bledě modrá) a jeho 11-letý klouzavý průměr (sytě modrá). Zdroj TSI od roku 1880 do 1978 Solanki, od roku 1979 do 2009 PMOD. / (originální znění vysvětlivky k grafu), zdroj: skepticalscience.com
-
V poslední době se globální průměrná teplota pohybuje výrazněji pod 1 °C, takže znepokojování dosažením 2 °C není "na pořadu dne".
Zdroj: skepticalscience.com, meteocentrum.cz
Jiný zajímavý odkaz:
http://www.ipcc.ch/pdf/reports-nonUN-translations/czech/ar4-sysr-spm.pdf
(V tomto odkaze ale je např. kraťounce zmíněno obchodování s povolenkami, a jedná se o výtah informací pro politiky. Opravdu zrovna radostí neskáču, ale jsou to důležité a srozumitelné informace v češtině. To je právě dobré vědět, že něco takového existuje.)
Související článek: O globální změně I. a II.
Někteří si možná řeknou, že patřím do skupiny oteplovačů. Já to takto nevnímám. Chci znát jenom pravdu, o nic víc mi nejde. Je velice důležité, z jakého důvodu se člověk o toto téma zajímá.
