Stojíme na začátku 21. století a víme, že existují pro blízkou budoucnost odhady zvyšující se průměrné globální teploty. Je v celku logické si myslet, že změny klimatu se budou projevovat na různých místech s jinou intenzitou. Jinými slovy, některé oblasti mohou být více postiženy a některé méně nebo skoro vůbec.
Hlavním indikátorem pro klimatology je zaznamenávání teploty vzduchu, který je nejhlavnějším vodítkem, neboť je to přímý důkaz trendu oteplování. Nicméně pouhým zjišťováním teploty nelze změny popsat, a proto se zaznamenávají i další meteorologické prvky, např. srážky, vlhkost vzduchu, sněhová pokrývka, rychlost větru atd. Podle klimatologů je ve druhé polovině 20. století velmi zřetelně vidět poměrně rychlé tempo oteplování. Začátkem 21. století průměrná globální teplota nebyla výrazně vyšší. Můžeme mluvit o ochlazení, ale faktem je, že stále je zřetelně vidět teplý trend. Za příčinou téměř stagnace průměrné globální teploty se označuje nyní končící ochlazující oceánský jev La Niňa a také slabší sluneční aktivita. I přes veškeré ochlazení patří období prvních deseti let (myšleno tedy celkově) v tomto století v globálním průměru mezi spíše teplejší. Teplejší fáze El Niňo (opačný klimatický jev) zase přispívá k oteplování, ale jest-li rostoucí intenzita tohoto klimatického jevu může být zesílením změny klimatu se zřejmě neví. Změny klimatu se musejí hodnotit na větším území. Klimatologové proto se nemohou soustředit pouze na naše území.
V diskusích často různí naštvaní skeptici všechno zpochybňují. Nedivím se, že jsou naštvaní. I já nesouhlasím se současnou hysterií kolem globálního oteplování. Ve skutečnosti jsem velmi skeptický, ale nepřipadá mi rozumné zavrhovat základní doložené informace. Klimatologové příčinu oteplování pouze odhadují a tak to beru, protože nejsou schopni přesně určit do jaké míry člověk ovlivňuje klima. Mohu tedy být skeptický v tom, že příčinou oteplování nejsou jenom vypouštěné skleníkové plyny lidmi svou průmyslovou činností, ale také hrají roli jiné faktory. To je důležité. Nicméně člověk svými aktivitami na oteplování klimatu přispívá. Výsledky klimatologů nepopírám, ale vím, že každá věda musí se přibližovat k pravdě postupně a neunáhleně. Proto není na místě vykřikovat hesla typu „Musíme začít jednat teď, než bude pozdě“, „Času je málo, voda stoupá“, „ Čelíme velké výzvě, musíme se sjednotit“ nebo „Pokud nezačneme jednat hned, budoucí generaci vystavíme velké katastrofě“ atd.
Myslím si, že pro lidstvo v současnosti změna klimatu není jednou z největších výzev. Mnohem důležitější podle mne je „bojování“ proti socialismu v různé podobě. Bojování proti globálnímu oteplování je poměrně nový trend, který směřuje k modernímu socialismu. Používají se velká slova jako „globální výzva“. Nelze vyřešit změny klimatu, tak jak si většinou socialisté představují. Plánují špatné opatření, které nepomůže. V důsledku toho budou volat ještě po přísnějších a razantnějších metodách. Hlavním cílem těchto politiků je plánovat, omezovat a trestat. Naplánují nesmyslné opatření, omezí nebo naruší tím přirozené tržní prostředí a potom následují sankce. S tím snad žádný pravicový liberál nemůže souhlasit.
U nás v současné vládě není žádná opravdová pravicová liberální strana. Vím, že existují členové z Občanské demokratické strany, kteří jsou skeptičtí a současnou snahu řešit problém v oblasti klimatu považují za nesprávné, neboť tato snaha likviduje ekonomiky. Buď nemají možnost to ovlivnit nebo se nevyjadřují k tomu razantně. Zřejmě jim vadí příliš vysoko stanovené limity emisí a jejich dodržování a státem příliš podporované obnovitelné zdroje. Nejsou příliš slyšet a má to svůj důvod. Myslím si, že údajné klimaskeptiky z ODS nelze brát vážně, protože jsou to pouhé výkřiky těch, kteří současný trend podporují.
Klimatologové vědí, že drastické snižování emisí skleníkových plynů nemá význam, a proto doporučují hlavně adaptační opatření. Adaptační opatření nezabrání změnám klimatu, ale hlavním smyslem je vyrovnat se s měnícím klimatem a snižovat rizika a škody (minimalizovat důsledky). Adaptační opatření mají přijatelnější dopad na ekonomiku a lze si zvolit vhodný postup.
Nejzásadnějším krokem považuji vystoupení z Evropské unie, protože jinak nemá smysl se do ničeho v oblasti ochrany životního prostředí pouštět. Vlastně jsme se zavázali a s tím se nedá moc hnout, zvláště když vláda pana Petra Nečase nechce. Nebo vlastně nemůže, protože bychom byli potrestáni.
Přitom existuje jednoduchý způsob bez dotací a nařizování nesmyslů pod výhružkou peněžitých sankcí. Jsem proto, aby si každý stát určil limity vypouštění skleníkových plynů podle svého uvážení a soustředil se na adaptační opatření dle svého vybraného postupu. Nic víc. Disciplína těchto kroků musí být určena pouze v rámci jednotlivých zemí a ne v rámci protokolu vztahující se téměř na všechny státy v Evropě atd. Stanovení limitů by mělo být v podstatě symbolické, tak aby se dalo hovořit o nějakém snižování, a abychom příliš nezasahovali do tržního prostředí. Stát by měl podniky motivovat k novým technologiím, které budou k přírodě a ke klimatu šetrnější. Stát by se měl soustředit na opravdové, průhledné a účinné kroky, které v realitě opravdu přinesou užitek a ne pořád vymýšlet nějaké triky a nespravedlivé dotování.
Současné snahy s výmyslem emisních povolenek podporují nebo spíše vytvářejí další zbytečnou byrokracii. Ministr životního prostředí má tak navíc zbytečné starosti, které musí řešit. Bojování proti změně klimatu narušuje skutečnou ochranu životního prostředí. Finanční prostředky získávané obchodováním s emisemi mi připadá nespravedlivé a navíc se stejně používají jen na další dotační projekty. Už mne nebaví číst na čem všem jsem se zavázali. To je pořád něco. Např. ukládání CO2 pod zem nebo budování domů s nulovou spotřebou.
Neslyšel jsem od žádné z parlamentní politické strany jasné stanovisko proti současné snaze bojovat proti globálnímu oteplování. Můžeme tedy s klidem říci, že všechny propadly zelenému šílenství.
