Koncem září vyšla první část páté zprávy IPCC. Mnoho specialistů na klimatologii mají potřebu se k tomu vyjadřovat. Jeden z nich je fyzik, publicita a překladatel Luboš Motl.
Luboš MotlEkolist
Pan Motl napsal kritizující článek vůči Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC. Pojďme si tedy podívat, jaké nové poznatky nám přinesl on. Ačkoliv nejsem takový průkopník vědy, tak si dovoluji s něčím nesouhlasit. Upřímně řečeno já vlastně nesouhlasím s celým článkem.
Luboš Motl napsal:
Všechny poznatky o klimatologii, a nebylo jich málo, bylo třeba přetransformovat do tvaru slučitelného s tezí, že dominantním vlivem na klima je efekt, který do té doby nehrál v této vědě roli žádnou, konkrétně zesílený skleníkový jev způsobený lidskými emisemi oxidu uhličitého a dalších plynů. Desítky důležitých přírodních faktorů, které klima pomáhají určovat, byly buď zcela "zapomenuty", nebo alespoň bagatelizovány a zamlžovány, podobně jako minulý režim zatemňoval například osvobození Plzně americkou armádou.
Mám pocit, že pan Motl nějak možná nepochopil, že jde o určení tzv. hlavního viníka, který by mohl způsobit postupně vzestupný, byť s krátkými stagnacemi, trend oteplování. Přeci je jasné, že žádné přírodní faktory nebyly zapomenuty nebo bagatelizovány. Všechno se určitě prověřovalo. Teď se o nich vědecké materiály moc nezmiňují, protože jejich hlavní příčina na oteplení během od druhé poloviny 20. století je v podstatě malá, neaktuální nebo jsou to faktory, které nemohou mít zásadní vliv na celkové oteplení, protože jejich působení na teploty je krátkodobé, i když se pravidelně třeba opakují.
Byl jsem dlouho proti tezi dominantního vlivu člověka na zvýšení globální teploty. Nicméně podle zpřesnění výsledků to tak lze interpretovat. Pořád ale platí, že neumíme určit vliv přesně, proto by bylo lepší výraz „dominantní“ raději nepoužívat. Lidé zpřesněné výsledky mohou interpretovat různě, např.: Zvýšila se pravděpodobnost dominantního vlivu člověka na zvýšení průměrné globální teploty… Moc hezky se to sice nečte, ale i tak to lze podat.
LM:
Jde zejména o oceánské cykly – jevy El Nino a La Nina, odvíjející se od výchylek teploty a větrů v rovníkové oblasti Tichého oceánu, rozhodují o většině fluktuací teplot mezi dvěma následujícími roky; Pacifická dekádová oscilace a podobné chování Atlantického oceánu vytvářejí trendy oteplování a ochlazování, které si udržují znaménko celá desetiletí. Kromě toho jsou důležité Milankovičovy cykly, tj. astronomické fluktuace eliptického tvaru oběžné dráhy Země, naklánění osy a precese otáčení kolem ní; ty rozhodují o střídání dob ledových a meziledových. Erupce velkých sopek mohou prokazatelně zchladit Zemi o téměř stupeň až na několik let. Je ovšem téměř jisté, že vnitřní dlouhodobá dynamika oblačnosti hraje měřitelnou roli stejně jako nepravidelnost toku energie ze Slunce a výkyvy v kosmickém záření, změny magnetického pole Země a Slunce, dlouhodobější změny vegetace, ale i rozmanité vlivy člověka odlišné od emisí oxidu uhličitého, například emise sazí nebo změna barvy zemědělských plodin.
Oceánské cykly ovlivňují vývoj klimatu výrazným způsobem. Každá metoda zpracování grafů má svůj význam. Skeptici rádi se nevšímají lineárních trendů, přitom právě toto zpracování, si myslím, dokáže právě identifikovat anomálii, která se dá jenom těžko připsat nějakému přírodnímu faktoru. Pokud nemá na teploty koncentrace oxidu uhličitého vliv, tak, proč se dlouhodobě otepluje postupně a zrovna směrem od minulosti směrem k současnosti? Když se podíváte na vzrůstající trend znázorněný lineární křivkou, zjistíte, že něco anomálního způsobilo dlouhodobé oteplení. K tomuto oteplení se přirozeně počítají všechny známé faktory, ale podle charakteristiky přírodních faktorů musí na výrazný vzestup teplot působit ještě něco jiného. Obzvláště, když máme k dispozici další jiné důkazy. Zjištěné poznatky právě nasvědčují tezi zesilování skleníkového efektu. Spoustu poznatků už vyšlo před vydání první části páté zprávy a jsou poměrně všeobecně známy. Jsou to takové poznatky, které spočívají z pozorování a vyhodnocování vývoje klimatu. Potom jsou k dispozici i důkazy na principu fyziky. Oceánskými cykly tedy nelze příčinu současného oteplení klimatu vysvětlit.
Graf 1.: Porovnání globální anomálie satelitních měření s pozemním měřením. Zdroj: http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature / Graf 2.: Simulace globálního oteplování o 0,2 °C za dekádu (10 let), přírodních 10 až 20 letých cyklů, + lineární trend. Lineární trend má v klimatologii svůj význam. Zdroj: skepticalscience
Další vyjmenované faktory jsou také pochopitelně důležité. Je to všeobecně také známo, ale se současným vývojem to příliš nesouvisí. Pan Motl prostě jenom vyjmenoval faktory, které se této doby netýkají, nebo se jedná o faktory, které mají malý vliv na celkové oteplení. Sopky a i Slunce může výrazně změnit charakter vývoje klimatu, ale stále nevysvětlil příčinu současného oteplení dle znázornění lineárního trendu. Odpovědní pracovníci by si takové prohlášení vůbec nemohli dovolit publikovat.
LM:
Klimatologové považující svou práci pro IPCC za poslání se rozhodli přepsat pravidla oceánů a atmosféry tak, že jediná výchylka teplot, na níž záleží, je výchylka globálního průměru (rozdíl mezi polárními a rovníkovými teplotami je ve skutečnosti pro charakter klimatu na Zemi důležitější než globální průměr) a že tato výchylka je v podstatě výhradně závislá na koncentraci oxidu uhličitého (tyto dva grafy si vůbec podobné nejsou).
To je přeci standartní postup. Shromažďování dat dlouhodobé pozorovací řady, a následně srovnání a vyhodnocení globálního průměru. Klimatologové ale také vyhodnocují i změny v regionálním měřítku každý rok. Stačí sledovat výsledky z jednání WMO (Světová meteorologická organizace) a tak různě.
LM:
…že neověřené klimatické modely používané v předchozích zprávách nadhodnotily oteplování za posledních 25 let dvou- až čtyřnásobně. Po pravdě řečeno je trend změny průměrné globální teploty za posledních 16,5 roku (měřený pomocí satelitů, například souborem dat RSS AMSU) záporný; o tomto "problému" si ještě povíme.
Tak tenhle argument neberu. Když se skeptici dívají na grafy, v kterém jsou znázorněny budoucí predikce, tak se jim nelíbí velký teplotní rozptyl, ale když se jedná o srovnání skutečného měření s prognózou, zdá se najednou jako by pro ně nic takového neexistovalo. Modely mohou pouze odhadnout pravděpodobnosti dle určitých emisních scénářů. Navíc modely si příliš s krátkými epizody moc nerozumějí. Pro klimatology je klíčové se soustředit na dlouhodobé vývoje klimatu. Predikce však naznačují, že nejsou od toho, aby určovali přesný vývoj, ale odhadl další možný trend. Velký počet scénářů neexistuje jenom pro nějakou zábavu, ale má to své dobré důvody.
16,5 roků nemá v klimatologii prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Navíc je potřeba brát v úvahu všechny metody zpracování dat. Klimatologové pracují s delšími řady naměřených dat. A i kdybychom brali v úvahu tento argument, není možné, aby se vědec nezmínil, že v současné době žijeme v nejteplejším období od doby měření. To je pro klimatology mnohem totiž důležitější, protože se jedná o dlouhodobé změny. Pokud trend se obrátí v opačný směr (výrazné ochlazování) během 30 let, pak teprve lze z toho vyvozovat vážné podezření zastavení globálního oteplení.
LM:
Podle nezmanipulované vědecké literatury je tento vliv CO2 téměř určitě mezi 0,5 a 1,7 stupně Celsia (1,2 stupně je obecně a oběma stranami přijímaná hodnota "bez započítání zpětných vazeb"), a proto víceméně zanedbatelný. Podle zprávy z roku 2007 byla střední hodnota 3 °C a velikost nebyla shora omezena.
Zajímalo by mě, kterou literaturu považuje Motl za zmanipulovanou a nezmanipulovanou. K napsání tisíci stránkových zpráv se používá mnoho vědecké literatury. Když vědec použije výraz „určitě“, měl by předložit důkaz. Už dříve byla možnost, že citlivost klimatu je nižší, a to v tom smyslu, že to můžeme brát v úvahu. V úvahu se totiž musejí brát všechny pravděpodobné varianty. O tak nízké citlivosti klimatu, jak LM tvrdí, nevím. Vzhledem k poměrně náhlým změnám klimatu v historii, se předpokládá, že příliš nízká by být neměla.
LM:
…S takovým závěrem jsou ovšem nejméně tři potíže: na rozdíl od seriózních vědeckých článků číslo 95 procent nebylo nijak vypočteno nebo naměřeno, ale "komise moudrých" si ho vymyslela a odhlasovala; za druhé, i kdyby bylo vypočteno, tak 95procentní jistota "objevu nového jevu" je v seriózních vědách velmi slabá a fakticky většina podobně "jistých" objevů se ukáže být fiktivní (zní to paradoxně, ale prosím čtenáře, aby mně uvěřili); za třetí, pravděpodobnost 95 procent nemá žádná apokalypsa ani nebezpečný vývoj, ale pouze "první místo v pořadí" pro CO2. To je slučitelné s možností, že citlivost klimatu je například jen 0,2 °C a zbylých 0,5 °C od 50. let má na svědomí několik přírodních procesů, z nichž je každý jednotlivě nižší než 0,1 °C.
Těch 95% se také neměřilo. Jedná se totiž o pravděpodobný odhad dle zjištěných poznatků dle měření, shromažďování dat, vyhodnocování a různých testů. Vše je doloženo ve vědeckých archivech.
LM:
…Emise CO2 žádné nebezpečí nepředstavují…
Myslet si to může, ale dlouhodobé změny ve složení v atmosféře, např. zvýšením koncentrace skleníkových plynů, pravděpodobně výrazně ovlivní či změní klimatické podmínky. Kromě oteplení se může v budoucnu očekávat zvyšování tropických veder a s tím spojené suchá období, častěji výraznější a i intenzivnější extrémní projevy počasí, zvyšování světové hladiny oceánu, zhoršování kvalitní pitné vody (suchá období). Skutečně toto nepřestavuje pro obyvatelé planety Země žádné nebezpečí? Vědci sice nemůžou s jistotou říci, v jakém měřítku se budou tyto problémy stupňovat, ale připadá mi krajně nevhodné toto tvrdit. V tomto směru je IPCC opatrnější, nicméně lze už v současné době změny pozorovat. Minulost sice ukázala, že lidé spíše hůře snášejí ochlazování, ale na tom skutečně nic nemění, že bez upozornění a přípravy mohou lidem budoucí možné změny přinést i dost velké problémy – i právě k vzhledem k nárůstu populace. (Každý rok se vyhodnocuje průběh počasí v celosvětovém měřítku rozdělen na regionální části.)
Pan Motl by neměl bez seznámení faktů a postupů klimatologie se nepřímo navážet do mnohem kompetentnějších vědců, kteří zastupují IPCC.
Celý článek Luboše Motla zde.
