Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) vydal novou zprávu v souvislosti extrémního počasí se změnou klimatu. Koncem minulého roku, před konferencí OSN o Kjótském protokolu, byla k dispozici na toto stejné téma předběžná práce.
Nyní zpráva obsahuje stovky stran. Předseda Rajendra Pachauri médiím prozrazuje zjištěné novinky. V televizi informace o této zprávě jsou spíše jenom honem za senzací a proslov předsedy IPCC je pochopitelně sestřihaný. Kromě toho, že nás 1x za 2 roky (nebo jak to bylo) čeká katastrofa extrémním počasím vyvolané (zesílené) klimatickou změnou jsem se nedozvěděl nic zvláštního.
Proto jsem se podíval na stránky www.ipcc.ch, v kterých je práce k dispozici. Práce je příliš detailní a dlouhá. Soustředil jsem se tedy jenom na to nejdůležitější. Zaměřil jsem se pochopitelně na projevy extrémního počasí, které můžou být ovlivněny změnou klimatu. Vynechané informace si můžete dohledat dole v odkazech. Za případné chyby v překladu se omlouvám.
Podle IPCC na základě dostatečných údajů je velmi pravděpodobné, že došlo k celkovému poklesu počtu chladných dnů a nocí a zvýšil se celkový počet horkých (nebo-li tropických) dnů a nocí v celosvětovém měřítku. Tyto zjištěné změny jsou pravděpodobné i v kontinentálním měřítku a týká se to severní Ameriky, Evropy a Austrálie. Pro Asii vědci zdůrazňují velkou pravděpodobnost ve zvýšení trendu počtu denních teplotních extrémů a pro Afriku a jižní Ameriku mají k dispozici nízkou až střední důvěru, protože získaná data jsou nedostačující. Nicméně v Africe a jižní Americe v některých regionech byly zjištěny statisticky významné trendy v počtu silných srážek. Zároveň nejsou důkazy o dlouhodobém zjištění zvýšení tropických cyklón (intenzita, frekvence a doba trvání). Proto nejsou schopni dostatečně porovnat změny tropických cyklón s pozorováním z poslední doby.
U jevů menších rozměrů, jako jsou tornáda a krupobití, nejsou doloženy vzrůstající trendy, neboť data neobsahují dostačující důkazy. Pro některé regiony pro jižní Evropu a západní Afriku existuje střední míra nejistoty intenzivnějších a delších suchých obdobích. V severní Americe a severozápadní Austrálii bylo pozorováno méně intenzivních a kratších obdobích sucha. Pro pozorování rozsahu a četnosti povodní v regionálních měřítek existují omezené důkazy (v prostoru a času). Také vědci přesně nemohou rozlišit v jakém měřítku povodně podporují využívání půdy a inženýrství.
Co se týče zvýšení koncentrace skleníkových plynů a jejich vlivu na klima, tak IPCC odhaduje, že pravděpodobně vedou k extrémnímu oteplení denních minimálních a maximálních teplot v globálním měřítku. Zároveň klade důraz na střední důvěře vlivem skleníkových plynů na přispění zvýšeného počtu extrémních srážek v celosvětovém měřítku. Zároveň odhadují, že antropogenního vlivu je více vody v pobřežních oblastech zvýšenou hladinou moře.
Nejsou přesvědčivé důkazy, zda-li lze spojovat změny klimatu s tropickými cyklónami. Lidský vliv na cyklóny se přiřazuje dle IPCC velmi malá pravděpodobnost.
Některé klimatické extrémy, např. sucho, mohou být výsledkem nahromadění událostí nepříznivých jevů, které nejsou samostatně extrémní.
Vědci jsou si jistí tím, že četnost a rozsah zvyšování denních teplých (tedy vlny veder) a studených extrémů bude během 21. století v globálním měřítku přibývat. To platí také pro četnost výskytu silných srážek. V některých oblastech se očekává snížení úhrnů srážek.
Na základě emisních scénářů (B1, A1B a A2) podle modelu se odhaduje zvýšení průměrné globální teploty asi o 1°C až 3°C do poloviny 21. století a asi o 2°C až 5°C koncem 21. století. Znamená to, že vědci odhadují zvyšování globální teploty v závislosti na emisní scénáře. Čím větší se zadá koncentrace CO2, tak tím se předpovídá vyšší průměrná globální teplota až do konce 21. století.
Jedná se o tři možné emisní scénáře s maximální hranicí koncentrace oxidu uhličitého pro rok 2100:
A1B - 700 ppm
A2 - 820 ppm
B1 - 550 ppm
Osobní dojem
Přikláním se k názoru, že reálným scénářem by mohl být B1, kdy do roku 2100 se zvýší koncentrace CO2 k 550 ppm. Celkově práce mi připadá důvěryhodná, protože je založena na současném pozorování a připouští chyby (nepřesnosti). Současné důkazy o vlivu změny klimatu na extrémní počasí ale nejsou příliš průkazné. Zatím máme přesvědčivé důkazy, co se týče trendu oteplování, a v podstatě se odhadují trendy různých meteorologických jevů, které byly zpozorované během posledních let, přičemž jde o statistické průměry. Zatím není prokázán vliv koncentrace skleníkových plynů v atmosféře např. na přírodní klimatické jevy jako je La Niňa a El Niňo. Myslím tím, zda-li tyto jevy se zesilují kvůli zvýšené koncentrace CO2. Stále v teorii o globálním oteplování existuje řada neznámých. Nemůžeme tedy tvrdit, že koncentrace skleníkových plynů vypouštěné lidmi mají zásadní vliv na klima. S určitým vlivem počítat musíme, protože podle mého názoru není zanedbatelný, ale na současném oteplování se nepodílejí skleníkový plyny z poloviny. Nicméně vědci jsou názoru, že přesahují polovinu, ale pořád se jedná o odhady. Klimatologové pracují s mnoha nejistotami.
Neznáme budoucí vývoj sluneční aktivity a neznáme budoucí vývoj sopečné činnosti. Vodní pára má velký vliv na teploty a nejsme schopni přesně ten vliv předpovídat. Neznáme budoucí koncentrace skleníkových plynů. Nejsme schopni předpovídat přírodní jevy a když ano, tak nevíme v jakém měřítku (jakou silou a v jaké rozsahu) ovlivní klima.
Odkazy:
http://www.ipcc-wg2.gov/SREX/images/uploads/SREX-SPMbrocure_FINAL.pdf
http://www.ipcc-wg2.gov/SREX/
http://www.ipcc.ch/news_and_events/news.shtml
