Tento článek jsem původně napsal s předstihem, ale neměl jsem funkční blog. Navíc ještě mojí chybou jsem se opozdil. Dodatečně bych rád tedy využil příležitosti k 70. narozeninám Václava Klause a krátce se vyjádřil.
Jsem velmi potěšen, že pan Klaus je prezidentem České republiky. Musím se ale přiznat, zpočátku mi jeho nová funkce neseděla, nemohl jsem si zvyknout. Považoval jsem to za prohru politické scény. Čas neúprosně utekl jako z vody a za jeho prezidentování jsem vděčný.
Náš prezident je pracovitý, bere svou funkci vážně a snaží se dobře reprezentovat naší zemi. Nechová se jako pouhá loutka a nebojí se vyjádřit svůj osobní názor. Ví moc dobře co se jako u prezidenta sluší a patří, ale zároveň se nechová pouze jako státník, ale také jako svobodný občan. I přes mediální chaos či útoky si zachovává čistou hlavu a zdravý rozum.
Vážím si pana Klause za to jak se snažil bojovat proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Bohužel došlo to tak daleko, že tento spor řešil Ústavní soud. "Ano, byl to deprimující moment kdy pan Vondra říkal, že Lisabonská smlouva nepoškozuje Českou republiku, studeným úřednickým výrazem". Marně pan prezident vysvětloval, že Česká republika přijde o svou suverenitu.
Vážím si toho z jakou odvahou se pustil do boje proti globálnímu oteplování. Ví moc dobře, že bojovat proti klimatu v současné době není reálné.
Jsem vděčný za to, že říká to co je vhodné k zamyšlení.
