Pan Hannig neotevřel diskusi, kam jsem mu mohl svůj výlev napsat. Potrestám ho tedy samostatným článkem. Byť je mi už hodně přes padesát, jeho obavy tak nějak nesdílím, protože mé obavy jsou úplně jiné.
Článek pana Hanniga je zde.
Pan Hannig by rád zavedl zákon zakazující diskriminaci starších lidí. Nesmysl, takový zákon stejně bude možné nějak obejít a situaci starších lidí naopak jen zhorší. Protože pokud někde staršího člověka vyhodí, jinde ho už nepřijmou. Právě proto, že zákon jim zkomplikuje jeho pozdější vyhození. Rovnice je dost jednoduchá a nepochopí ji snad jen bezmozek.
Už jsem to myslím kdysi psal - já bych okamžitě volil stranu, která by nějak přesvědčivě slíbila, že namísto nových zákonů bude naopak celé volební období věnovat rušení nesmyslných a zbytečných zákonů a čištění našeho právního řádu od duplicit a rozporů. A také zeštíhlení státního úřednického aparátu, který by pak neměl co na práci, protože by neexistovaly (mnohé, zrušené) zákony opravňující jejich existenci. Pokud by taková strana měla ještě nějakého stranického blba (kandidátů bych viděl docela dost i ve stávající politické scéně), na kterém by testovala srozumitelnost zákonů pro běžný lid, chrochtal bych blahem.
Já vím, právníci by řvali. Asi dost hlasitě. Protože mnozí by pak museli hledat nějakou užitečnější práci. Ale to je holt život. Třeba by pak vzrostla šance pro lidi 50+ či jiné diskriminované skupiny, kdyby regulační zákony nebránily zaměstnavatelům v jejich přijímání, protože by nemuseli mít obavu, že se takových lidí v případě potřeby později snadno nezbaví.
