Kvo kvo kvóty pro programátorky

Rovnou přiznám, že se tematicky opakuji. Na druhé straně se říká, že opakování je matkou moudrosti. Dohnala mě k tomu vlastně blogerka Jana Urbanová, která zbaběle zakázala u svého blogu diskusi. Odkaz na její článek je na konci tohoto textu.

Paní Urbanová by asi ráda do politiky. A hned hezky půl na půl, tak nějak soudružsky genderově. Avšak zlí muži vyštvávají ženy z vrcholné politiky - a když to nejde jinak, tak je aspoň otěhotní.

Já mám však zcela jiné trápení než je genderové zastoupení v politice - mezi programátory je zoufale málo žen, a stále ubývají. Děvčata, můžu vám zaručit, že programátoři se nepokoušejí ženy odstranit, jako se děje (dle Urbanové) v politice. A pokud snad někde ano, pak se jedná o výjimku. No, možná vás některý programátor otěhotní, ale určitě ne proto, aby vás vyštval a zbylo tak víc míst pro muže.

Zkuste si představit, jaké by to bylo krásné, kdyby polovička mezi programátory byly ženy a muži jim naslouchali. Ženy by vnesly do kódu svůj ženský pohled, což by výsledný produkt jistě obohatilo. Nedávno mi vykládala jedna kamarádka, že pracovala s nějakým programem, na kterém pracovaly ženy. Říkala, že to byl běs a hrůza, nedalo se s tím pracovat, zlatí programátoři (muži) - prý. ... A kruci, nějak se mi to zase vymklo...

Každopádně realita je taková, že ženy tuto práci prostě nechtějí dělat. Když zapřemýšlíte, jistě vás napadnou další profese, kterým se ženy vyhýbají. I přes to, že Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, takže máme všichni dostatečně dobré startovací podmínky. Díky Bohu za osvícenou vládkyni, bez ní bychom byli negramotným ostrůvkem uprostřed Evropy (dle Urbanové).

A ještě něco, feministky a feministi - programování je dřina - sice duševní, ale opravdu těžká. Přijďte si to holky vyzkoušet. Nebo snad chcete nechat těžkou práci jen mužům a povalovat se v poslaneckých lavicích?