Jsem single, protože nechci být obviněn z diskriminace

Dnes se to na blozích zase hemží různými články o diskriminaci. Podíval jsem se tedy, k čemu všemu se to vztahuje a zjistil jsem, jaké jsem hrozné diskriminující hovado, protože rozlišuju ženy podle celé řady kritérií a podle toho k nim také přistupuji. Jen považte:

Jistě uznáte, že každá žena má cosi, čemu by se dalo říct právo založit rodinu a mít děti. Pro mě za mě, já to nikomu nechci upírat. Jenže je tu háček - a to ve způsobu, jakým si ženy vybírám a se kterými bych případně mohl chtít mít děti. Ženy, které neprojdou kritérii výběru, mají u mě prostě smůlu a musí se poohlédnout jinde. A je mi srdečně jedno, co říká antidiskriminační zákon, mě nijak neošulí.

Rovnou odmítám starší ženy, přibližně nad 35 let (plus/mínus). Jednak se mi prostě už přestávají líbit, jednak u nich roste riziko zdravotních komplikací jak u nich samotných, tak i u dítěte. Tím spíše, pokud se jedná o prvorodičky. Ejhle, diskriminace na základě věku.

Dále vyřazuji ženy tlusté či jinak zdravotně postižené. Kromě toho, že se mi opět nelíbí, lze důvodně předpokládat přenos různých postižení na děti (jedná-li se o vadu vrozenou či danou geneticky), v případně snížené pohyblivosti je jasné, že jejich péče o dítě bude snížená. Jaj, diskriminace na základě zdravotního postižení.

Také nechci například žádnou Arabku či ženu z některých jiných národů, protože zde hrozí vážné riziko kulturního konfliktu. Představa, že by měla výrazně odlišné představy o vedení domácnosti a hospodaření, mě přivádí k mdlobám. Sakra, to máme diskriminaci na základě rasy a etnického původu.

Také odmítám komunistky, jehovistky a podobně zaměřené ženy. Jejich pohled na svět je neslučitelný s mým, což by se nutně projevilo v množství a intenzitě konfliktů. Hm, diskriminace na základě víry a světového názoru.

Samozřejmě odmítám i chlapy - přece jen, má sexuální orientace je značně vyhraněná. Nevím, jak bych obstál před soudem za diskriminaci podle pohlaví.

Na druhé straně diskriminuju i pozitivně - na mladé, zdravé, štíhlé a hezké holky se prostě dívám jinak (narozdíl od výše jmenovaných). S nimi různě flirtuju a škádlím je, prostě je jasně a viditelně upřednostňuji.

Nějak nechápu smysl antidiskriminačních zákonů. Namísto, abych nějaké ženě rovnou a pravdivě mohl říct, že se mi nelíbí a děti s ní mít nehodlám, musím podstupovat všemožné lživé a pro obě strany trapné tanečky, abych se jí nějak politicky korektně zbavil. Jestliže si mohu svobodně vybírat lidi, se kterými budu spolupracovat a dávat jim své peníze, proč si stejně svobodně nemohu vybrat i partnerku, se kterou bych mohl založit rodinu? Vždyť v obou případech je to vlastně to samé, protože na správném výběru přece záleží úspěch plánované akce. Než se podřizovat nesmyslné státní buzeraci, to raději budu sám. Jen jsem zvědav, kde pak stát bude hledat daňové poplatníky.