Hola, škola volá! A kruci...

A je to tu zase. Himlhergot donevetr krucajselement, začíná škola. Já školu dost upřímně nesnášel a ještě dlouhá léta potom, pokud se mi zdál nějaký hnusný sen, byl o škole nebo o vojně. A dodnes děkuji Bohu, že jsem neměl programování ani výpočetní techniku ve škole (na střední), protože nevím, čím bych se dnes tak dobře živil.

Ještě na základce jsem brblal a frflal, jak je škola otravná a jak se těším, až budu dospělý. Ti mi zas říkali, že je to pohoda oproti práci, žádné starosti a tak a jak rádi by šli zpět do školy. Houby žádné starosti. Dospělí měli aspoň nějakou šanci své starosti řešit, ale co může školáček? Pouze problémy přetrpět a vydržet, než vyroste. Zkoušel jsem nejprve oponovat takovými argumenty, že dospělý, pokud se neshodne se šéfem, může dát výpověď a jít jinam. Ale školák? Je zcela v područí dospělých a neshodu s učitelem nemá (tehdy) šanci řešit. Při té příležitosti mě máma poučila o padesátých letech... Na konci studia dostal člověk umístěnku, kam musel nastoupit. A odejít mohl jen tehdy, když za sebe sehnal náhradu. Taky pěkná pakárna, bylo to naprosto regulérní otroctví, za komoušů...

Zkoušel jsem si také počítat, kolik času kde člověk stráví. Takže jsem si zjistil, že dospělí byli v práci osm a půl hodiny a padla. Spočítal jsem si hodiny ve škole, čas na domácí úkoly a učení, a nějak mi to nevycházelo. Pokud bych měl vše do školy dělat opravdu poctivě, vyšlo mi, že by mi škola zabrala mnohem víc času, než dospělým práce. No na to jsem byl opravdu celý nadržený! Nezbyl by mi pak čas na klukovské skopičiny.

Proto mě ty dospělácké kecy o tom, jak by se zas rádi vrátili do školy, opravdu hodně vytáčely. Nevěřil jsem jim ani slovo. Až jednou jsem přišel na bezva fintu - když mi táta zase pěl ódy na školní léta, zeptal jsem se ho, zda by se vrátil s tím, že by smazal všechny zkušenosti, které od té doby získal a snížil by se se vším všudy do daného věku. Má obzvláště zákeřná otázka ho zaskočila - a přiznal pravdu: nevrátil by se. Já věděl, že jsem jim nevěřil oprávněně. A od té doby si na mě žádný dospělák se školou nepřišel.

Ha, dostal jsem je, dospěláky! Svým dětem jsem tímto způsobem nikdy nelhal. Zlatá práce a zlaté dospělácké starosti, fakt že jo. Do školy bych se už nevrátil ani za zlaté prase.