Žijeme v Zambii a nyní je období dešťů, ale tři týdny nám nezapršelo. Co děláme a jak jsme si s tím poradili v textu i videoblogu.
"Evropa se rozvinula díky tomu, že se nachází v chladnějších podmínkách a lidé byli nuceni více plánovat a dělat si zásoby, kdežto v Africe to není potřeba, lidé tam žijí ze dne na den, protože je tam větší teplo", slýchávala jsem, když jsem byla mladší v rodné České republice od mých rodičů, ale i třeba ve škole. Dnes již vím, že tento názor je zcela zcestný.
Na naší organické farmě v Zambii musíme plánovat na několik měsíců i let dopředu. Rostliny neplodí plody okamžitě, ale potřebují k tomu svůj čas. Tak je to také se zvířaty, jejich rozmnožováním nebo kladení vajec v případě třeba slepic a dalších ptáků. Plánování dostupnosti ovoce je ještě složitější, protože stromy rostou několik let než začnou plodit. S manželem musíme plánovat pečlivě každý krok na naší farmě. To co sázíme dnes, budeme jíst za několik měsíců.
Nyní máme z naší farmy v domácnosti k dispozici lilky, zelené papriky a bazalku, slepice nám opět začali snášet vejce. Zrovna jsme měli kozí zabijačku, protože ve vesnici se konal pohřeb a my jsme přispívali masem do pohřební hostiny. Zbytek kozy postupně dojídáme. V období dešťů jsme také měli hodně plevelové zeleniny jako je bondwe nebo mundabi, které jsou ale bohaté na železo a rostou prakticky samovolně v přírodě. Stačí je sesbírat. V Zambii se jí hodně zelených zeleninových listů. Máme zasazené dýně, které ještě nejsou připravené sklidit, ale jíme dýňové listy, které si vaříme s arašídy.
Letošní období dešťů skončilo předčasně a celé období dešťů pršelo spíše sporadicky, alespoň u nás nedaleko Livingstonu. Papriky i lilky nám pomalu usychají i přesto, že jsou zasazené pod stromy, aby nebyli na přímém slunci. Naštěstí nejsme tímto ohroženi. Na farmě máme nyní 12 malých prasátek, které prodáváme jako živá dalším lidem, kteří by rádi začali chovat prasata. Pokud se prasátka neprodají, tak budeme mít za pár měsíců párkové, klobásové, slaninové a další hody. Na farmě máme úly se včelami. Přibližně za měsíc bude med připraven ke sklizni, který budeme moci prodat a koupit si například internet, který používám i třeba k psaní článků.
Přesto musíme začít plánovat, co bude za pár měsíců. Co budeme jíst? Naštěstí nás nebaví jíst to samé každý den nebo každý týden a užíváme si sezonní produkty. Období dešťů je již ke konci a má pršet pouze maximálně třikrát. Toto je vhodné období pro zasazení zeleniny než velkých plodin. Na začátku období dešťů jsme sázeli Pigeon pea, což je z poloviny strom a keř, který plodí fazole bohaté na protein pro lidi i zvířata. Za pár měsíců budeme mít vlastní jídlo pro všechna naše prasata a i organické fazole pro domácnost. Dnes jsme se rozhodli zasadit českou i zambijskou zeleninu.
Já jsem zasadila pod stromem Moringy ředkvičky, mrkev a řepu. Nepoužíváme žádné chemikálie ani pesticidy a všechno jídlo si pěstujeme organicky. Moringa je strom bohatý na výživu nejen pro lidi, ale také pro zvířata a plodiny. V obchodech se prodávají čaje i léky z Moringy, které posilují imunitu a mají další pozitivní účinky. Já přidávám Moringu i do stravy našeho hlídacího afrického psa. Předpokládám, že strom Moringy mi poskytne dostatek živin pro moji zeleninovou zahradu. Můj manžel zasadil zambijskou zeleninu okra, kterou má rád. Natočili jsme video o tom, jak nám to šlo.
Diverzita na naší organické farmě v Africe je nezbytná. To je to co nás drží při životě, dodává nám živiny a příjem. Když jedna ze sekcí farmy nefunguje ať z důvodu klimatických změn, sucha, změn na trhu, a dalších, vždy máme i jiné aktivity, které nám pomohou přežít těžké období. Diverzita je potřeba jak u jídla, tak i u lidí. Rozdílné kultury, které sdílíme s manželem, nás přinutili k tomu, že máme nejen obohacený jídelníček, ale také mnoho nápadů a řešení pro situace, které zažíváme v divoké africké zemi Zambie.
