Zavřeniny: jak to, že fungují?

Pojem „zavřeniny“ jsem v poslední době uslyšela z různých ekologicko-alternativních stran. Jde o sklenice s neprodyšně uzavřeným ovocem, které u nás propaguje Petr Hájek, a vyznívá to skoro jako spirituální a mystická záležitost.

S metodou přišel Vladimír Megre v knihách o Anastazii. Zdá se, že zavřeniny jsou takovou laskavostí prokazovanou samotou Matkou Přírodou, která nás chce zásobit ovocem na zimu, ale trestá nás, pokud bychom chtěli příliš zasahovat a například neuzavřeli plody ihned po nasbírání, ale krájeli je, skladovali, umývali, odstopkovávali apod. - pak metoda přestává fungovat a ovoce se zkazí.

Jak je to možné?

Pokusím se to rozebrat čistě s pomocí selského rozumu a školní chemie.

Tak zaprvé: co se s ovocem stane, když ho necháme volně na vzduchu?

Zkazí se, a to převážně octovým kvašením (o které se přičiní bakterie rodu Acetobacter), které je aerobní, tj. potřebuje kyslík. Částečně možná nastane i alkoholové kvašení (za které mohou kvasinky), což je ovšem anaerobní proces (nesmí u toho být kyslík).

A teď: co se stane, když uzavřeme přístup vzduchu i všeho ostatního a nasbírané ovoce neprodyšně uzavřeme?

Lepší šanci má alkoholové kvašení, ale myslím si, že tenhle proces při nepoškozených slupkách ovoce brzy ustane z jednoduchého důvodu – nemá dostatek vody. Tuhle hypotézu podporuje i fakt, že ovoce pokrájené nebo vlhké podlehne rozkladu, tj. zkvasí úplně, a protože na místě činu nejsou jen kvasinky, ale i všelijaké další mikroorganismy, nebude výsledek nijak vábný.

Pak mě napadlo, že ve hře může být ještě etylen. Je to plynný rostlinný hormon produkovaný zrajícím ovocem, který povzbuzuje právě procesy zrání. Oxid uhličitý, který se uvolňuje při alkoholovém kvašení, účinnost etylenu tlumí, pokud by se ale etylen ve sklenici nahromadil, mohl by působit stárnutí pletiv (blednutí, hnědnutí) a uvolňování fenolických sloučenin – tady jsem nedohledala, jakých přesně, ale některé rostlinné fenoly působí baktericidně a jiné chrání rostliny před býložravci, protože jsou jedovaté. Z toho, co sám Petr Hájek o zavřeninách říká, vyplývá, že nevypadají zrovna krásně a ani chuťově  to nejsou žádné lahůdky a potřebují dochucení třeba medem, takže se vtírá otázka, co v nich je přesně obsaženo.

No nevím. Na jednu stranu se chráníme před všelijakými uměle dodanými „éčky“ v jídle, a na druhou stranu pojídáme koktejly neznámých látek v dobré víře, že co je přírodní, to nám nemůže uškodit. Nechce se toho ujmout nějaký specialista vládnoucí metodami jako plynovou chromatografií a pořádně zavřeniny prozkoumat?