Náprava věcí lidských v praxi
Kniha obsahuje rozhovory s pestrou škálou osobností, autorka jich vyzpovídala několik desítek a okruhy jejich působení jsou vidět z názvů jednotlivých oddílů: Občanská aktivita, Umění, Terapie a Spiritualita. Terezie Dubinová je hebraistka, často v Izraeli pobývá a materiály sbírala už v podmínkách ztížených coronavirem.
Vyznění knihy je právě opačné, než jak vypadá obvyklý image Izraele v médiích: setkáte se tu s pozitivní,i příklady lidí usilujících o vzájemné porozumění a spolupráci, s přijímáním kulturní různorodosti, tvořivostí, vytvářením harmonie a radosti. Kniha mohla vyjít díky crowdfundingové kampani, která dopadla velmi úspěšně – tohle téma zřejmě čtenáře oslovuje a chytá za srdce.
Osobně Terezii sleduji od chvíle, kdy vyšla její úžasná kniha Kořeny ženské spirituality, která se dá označit za feministickou a zasáhla mě svým specifickým tónem a stylem – žádné dualistické rozdělování a vymezování, naopak až magické vidění, rozpoznávání hlubších významů, hermeneutické propojování, směřování k moudrosti, harmonii, všechno podávané laskavým tónem… prostě to pro mě bylo opravdové zjevení.
Jak jsme obřezávali knižní novorozeně
Dne 25. května jsme se sešli v pasáži ČNB před kavárnou Art-n-Coffee (restaurace ještě směly mít otevřené jen zahrádky). Přišlo několik desítek příznivců, kmotři jsme byli tři. Já zřejmě za feministický okruh čtenářů, druzí dva kmotři byli hebraisté: malířka Hana Alisa Omer, která žila čtyřicet let v Izraeli a nyní pobývá na Slovensku, a Karel Hrdlička, učitel hebrejštiny a majitel cestovní kanceláře. Paní Hana konverzovala převážně hebrejsky… a naprosto se zhrozila, že by měla knihu polít vínem, což rozhodně odmítla. Místo toho navrhla obřízku! Všichni tři jsme vytáhli kapesní nožíky a paní Hana všem přítomným slovensky vysvětlila, že kniha je miminko, a jaký je smysl obřízky, která se děje (na kulturní úrovni) také u srdce a mozku... a pak opravdu uřízla kousek první prázdné stránky, zvedla ho nad hlavu a ukázala všem. My dva další kmotři jsme ji napodobili.
V čem je kniha jedinečná
Název slibující návody na nápravu světa se mi zdá na české poměry dost troufalý – aspoň podle mých zkušeností na vás lidé budou pohlížet skepticky nebo vás rovnou odsoudí, jakmile se pokusíte o něčem takovém mluvit. Je to zřejmě reminiscence na historii, protože vždycky, když lidem v našich končinách někdo něco vnucoval „pro jejich vlastní dobro“, to dopadlo víceméně katastrofálně. Jenže tady jde o něco úplně jiného: nic se neordinuje seshora, ale lepší svět vzniká a rozvíjí se zezdola, po kouscích, na úrovni jednotlivců a komunit. Což je podle mě cesta smysluplná a fungující. Krásně se tu rýsuje důležitost občanské společnosti a občanského a komunitního cítění: brát věci do svých rukou a začínat u sebe, ve svém bezprostředním okolí a podle vlastních sil a schopností. Velká síla knihy je v tom, že dává, jak se říká, příklady dobré praxe. A pak je tu taky skvěle vidět život v multikulturní společnosti, což je v Izraeli každodenní žitá realita a lidem se většinou daří vzájemně si porozumět, nekonfliktně sousedit a spolupracovat. Zabrousila jsem na několik webovek, které se v knize doporučují, a kochala jsem se hlavně krásnou orientálně znějící hudbou.
Osobně pro mě byly trochu nesrozumitelné rozdíly mezi ultraortodoxními, ortodoxními a konzervativními judaisty – i když mezi křesťany, a obecně mezi různými lidskými skupinami spojenými nějakou vírou nebo přesvědčením, je to asi podobné. Skupiny a podskupiny si na sebe uvalí různá náročná pravidla a předpisy a pak věnují spousty energie jejich reformování nebo diskusím o tom, jak je uplatňovat správně a co je třeba už moc dogmatické… Ale i my liberální ateisté jsme určitě svázáni spoustou pravidel a domněnek, jak věci mají nebo nemají být, a taky se s nimi pereme… jenomže to tak nevnímáme, asi jako nevidíme vlastní nos mezi očima.
Kolem těchhle věcí se ale kniha netočí. Zaznívá tu mnohohlasé poselství tvořivosti, radosti a osobního i komunitního růstu.
Terezie Dubinová, Jak napravovat svět, rozhovory a inspirativními Izraelci, Nakladatelství Zlatý květ, 2020
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
| Další články autora |
Tajemná koule na hřišti v Krči roky rezne. Co bude s památkou na dávné manuální časy fotbalu?
Je viditelná i z „vesmíru“. Na webových fotomapách ji zachytily objektivy a je znatelný i stín,...
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů
Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...
Pod magistrálou na Pankráci otevřeli „nový“ podchod. Byl roky zanedbaný a zavřený
Pod magistrálou mezi Pankrácí a Nuslemi dlouhé roky vedl jen úzký chodník. Od prvního školního dne...
Bývalá brněnská věznice hostí festival Faktor K, pracuje s duchem místa
Prostor brněnské Káznice, bývalého vězení z dob Marie Terezie, oživí od 22. do 25. září osmý ročník...
Tábor chce za několik milionů korun vybudovat malou vodní nádrž Hlinný
Město Tábor chce vybudovat malou vodní nádrž Hlinný. Stavba poblíž obce Turovec má pomoci zadržovat...
Liberec na vybavení do nového denního centra pro autisty přispěje 215.000 Kč
Liberec na nákup vybavení a pomůcek do nového denního centra, které je určené pro mladé lidi s...
Demolice zbytků vyhořelé budovy ve Zlíně pokračuje. Co bude na jejím místě?
Už je to jasné, torzo vyhořelé budovy 34 ve zlínském továrním areálu se zachránit nepodaří. V úterý...
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2111x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.



















