Jak se zachraňují staré odrůdy rostlin

Dnešní zemědělská velkovýroba i zahrádkářství obvykle operují s několika málo nejvýnosnějšími odrůdami plodin. Jenomže existuje obrovské dědictví cenných tradičních odrůd a o tuhle diverzitu by byla hrozná škoda přijít. U nás staré a místní odrůdy udržuje při životě o. p. s. Gengel, sídlící v malé usedlosti jižně od Českých Budějovic.

Minulý víkend jsme uspořádali do Gengelu exkurzi a charismatičtí manželé Dostálkovi nás provedli po políčkách, kde se všechny ty zajímavé a mnohdy nevídané plodiny pěstují. Vysvětlovali nám, jak je organizováno rozesílání semínek zájemcům, distribuce přebytků, které vyprodukují jiní pěstitelé, a proudění informací mezi nimi. To všechno na neziskovém základě v několika málo lidech! Chce to velké nadšení pro věc a to Dostálkovi mají, úplně hmatatelně vyzařuje třeba z článků, které píše Petr Dostálek o starých odrůdách do měsíčníku Bio. Při exkurzi nám dával hádat jména různých neobvyklých rostlin, které jsme na políčkách viděli, a musím přiznat, že jsem neměla tušení o existenci třeba takového ledence nachového, což je bobovitá rostlina s krásnými květy a bizarně tvarovanými lusky (mladé se jedí jako zelenina a semena se prodávají jako „anglický hrách“).

Hnutí, které usiluje o záchranu diverzity kulturních rostlin, je dnes rozšířeno celosvětově, ale přesto už podle odhadů nenávratně zmizelo asi 75 % starých a krajových odrůd. K nám nejbližší centrum s tímto programem je Arche Noah (Noemova archa) v Rakousku, což je ovšem instituce podstatně větší než náš Gengel.

Co to vlastně znamená to zvláštní slůvko „gengel“? Cituji z webu www.gengel.webzdarma.cz: „Gengel je jméno starobylé krajové odrůdy nahého ječmene, která byla na východní Moravě pěstována po staletí generacemi rolníků. Osivo gengelu bylo předáváno z pokolení na pokolení, z generace na generaci. Tuto prastarou obilninu s tmavými zrny používali lidé na přípravu kaší a koláčů a vysoce ji oceňovali. Jako jedna z mála krajových odrůd se gengel zachoval až dodnes.“

Pokud byste měli chuť pomoci při uchování starých a krajových odrůd a vypěstovat si na zahrádce něco zajímavého a současně možná méně náročného na péči než dnešní obvyklé odrůdy, proklikejte se do seznamu starých odrůd na webu gengelu a o několik si napište. Můžete také přihlásit vlastní místní odrůdu, kterou třeba pěstovala už vaše babička. Přebytky semínek (případně hlíz, cibulek, roubů apod.) pak budete posílat do Gengelu spolu s informací, v jakých podmínkách a jak dobře se rostlinám dařilo. Nebo semínka vůbec nemusíte distribuovat přes Gengel, ale můžete být vedeni v seznamu pěstitelů a lidé si budou psát rovnou vám. Všechny tyto aktivity se dějí na dobrovolném základě, což znamená, že nic nekupujete a neprodáváte, ale posíláte jen nepatrné příspěvky na balné a poštovné.

Nabídka Gengelu je poutavá a lahodná i lingvisticky, namátkou vyberu pár příkladů:

Brambory: „Modřáky“ nebo také „Modroslupké“, naše krajová odrůda z Jindřichova u Hranic

Tuřín: „Dumlík“ - tradiční krajová odrůda z Krkonoš

Bob zahradní: „Kanadská káva“ - drobnozrný bob, semeno tmavě hnědé až černé, nebo „Vařeka“ - poměrně velké semeno, původně z polského poloostrova Hel

Kukuřice: „Český bílý koňský zub Zajíčkův“ - naše stará odrůda kukuřice, vyšlechtěna statkářem J. Zajíčkem v Rašovicích u Nymburka, poč. šlechtění 1924, povolena 1942

A další: pohanka tatarka, pšenice jednozrnka, proso „Hanácké mana“...

Musím říct, že sběratelské nadšení (třeba týkající se poštovních známek) moc nechápu, ale tohle „sbírání“ starých odrůd mě uchvátilo. Snad proto, že vyžaduje spolupráci a péči člověka, vaši součinnost s přírodou, bez níž by tyto čím dál vzácnější odrůdy zmizely ze světa.

Album s fotkami z naší exkurze najdete tady:

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.530021357141891.1073741836.193108327499864&type=1