Jak se dělá dešťový záhon

Ve čtvrtek jsem absolvovala skvělou dílnu vytváření dešťového záhonu v jihočeské Roseči, pořádanou spolkem Přírodní zahrada.  

Dílnu vedla zkušená permakulturnice Dana Křivánková, která působí v brněnské Lipce. Danu znám z permakulturních kruhů už dlouhá léta, ale tady jsem ji poprvé viděla v akci – a všechno šlo jako na drátkách!

Všechno začalo Daninou prezentací o dešťových záhonech ve Veverčím dvoře v Roseči, což je starý statek, citlivě přestavěný na moderní penzion. K účasti na dílně jsme se sešly samé ženy, v drtivé většině místní, včetně samotné paní starostky Roseče, další tvory zastupoval její maďarský ohař. V úvodní prezentaci jsme zhlédly příklady dešťových záhonů z Čech i zahraničí a související ukázky dalších možností, jak dešťovku zachycovat a využívat (třeba na zelených střechách). To nás naplnilo inspirací.

Pak jsme se přesunuly na “místo činu“, které leželo u silnice na rozlehlém travnatém prostranství u rybníka, stále ještě uvnitř obce. Voda ze silnice tu v jednom místě stéká do díry po vyhlodaném asfaltu, což si přímo říká o svedení do dešťového záhonu. Bagr už předem vyhloubil v trávníku jámu, drny shrnul na jednu hromadu a zeminu s kamením navršil na druhou, kromě toho tady na nás čekala hromada kačírku a vozík plný kopaného písku. Dana vytáhla z auta krabice se sazenicemi zhruba deseti druhů rostlin, poznala jsem třeba denivky, kakosty, rozchodníky.

Jáma byla po dešti zaplavená vodou, to ale příliš nevadilo, část vody jsme vynosily v konvích a kbelících na blízké okrasné záhonky a něco odvedly vykopaným odtokem, ale sázet se může i do vody. Zeminu jsme míchaly s pískem v poměru 1:1 a vybraly jsme z ní kameny. Ty jsme sypaly jako drenáž na dno jámy a těmi většími jsme vydlážily a zpevnily místo, kudy bude do jámy přitékat voda. Povrch záhonu má zůstat asi 30 cm pod úrovní okolí, jáma byla celkem hluboká asi 60 cm a směsí země a písku jsme dosypávaly těch 30 cm rozdílu. Obdivovala jsem fyzickou sílu účastnic – nebyl pro ně problém zvednout ve dvou kolečko plné zeminy s kamením a vyklopit je přesně podle Daniných instrukcí. Z drnů jsme ještě přidaly hrázku na stranu záhonu, která leží proti přítoku.

Když to bylo hotovo, mohly jsme sázet. Doprostřed přišly vlhkomilnější rostliny jako kakost nebo denivky, na okraje a na hrázku suchomilnější jako rozchodníky a podobně. Nakonec se povrch zasypal kačírkem. Za hodinu a půl jsme to měly hotovo!

Už se opravdu těším na další akce, které bude spolek Přírodní zahrada pořádat.

Fotky z akce jsou tady: https://www.facebook.com/photo?fbid=10226826783203566&set=pcb.10226826790323744