Co jsem pochopila o lýkožroutovi a Šumavě

Ve čtvrtek jsem byla v dejvickém studentském kulturním centru Klubovna na besedě zvané Den pro Šumavu. Poslechla jsem si výklady bývalých ministrů životního prostředí Martina Bursíka a Bedřicha Moldana, odborníka na ochranu přírody Mojmíra Vlašína a bývalých pracovníků Národního parku Šumava profesora Fanty a Zdeňky Křenové.

Jelikož určitě existuje mnoho velmi detailních odborných rozborů situace, rozhodla jsem se sem pouze heslovitě sepsat hlavní body, které mi utkvěly, pro čtenáře, kteří (tak jako často já) těkají, přeskakují a chtějí hned vědět to hlavní.

Takže:

-          Spory o to, zda „kácet či nekácet a nechat stromy lýkožroutovi“, jsou úplně mimo základní logiku věci – posláním bezzásahové zóny národního parku je (kupodivu!) bezzásahovost, tedy ponechání přírody přirozenému vývoji, takže o kácení a odstraňování stromů v této zóně vůbec nemá smysl mluvit.

-          Hned za hranicemi v Bavorsku se to už asi patnáct let takhle dělá a má to úspěch, lýkožrout prostě nastoupí v určité fázi přirozeného vývoje lesa, a když se odumřelé stromy nevytěží, krajina se velmi rychle sama obnoví, zazelená a bují novým životem, což v případě odtěžení stromů nenastane.

-          Mezi Čechy a Bavory (tedy lidmi na obou stranách hranice) existuje bariéra, která jako by snad setrvačností přetrvávala z totalitní minulosti, česká strana s německou nekomunikuje, alespoň ne na odpovídající úrovni (týká se to např. současného vedení Národního parku).

-          Ptáte se proč? Na české straně převládly zájmy těch, kdo chtějí vydělat na vytěženém dřevě a na developerských projektech, jako jsou stavby různých sjezdovek, lanovek, turistických chat a podobně. Jenže pokud se tyto plány a projekty prosadí, Šumava ztratí právě ty přírodní hodnoty, pro které je tak jedinečná a cenná.

-          Na podzim budou poslanci schvalovat - nebo pozmění či neschválí - nový zákon o Národním parku Šumava, který za současné politické situace bude asi nahrávat spíše developerům než nenarušované přírodě. Je důležité, aby se veřejnost ozývala a sdělovala své názory politikům. Konkrétně můžete podepsat petici za dobrý zákon o Šumavě, nebo napsat některému poslanci – mrkněte na www.sumavazije.cz!