Také jste nejzdravější při nákupu?

Je tomu u vás také tak? S nákupním vozíkem zabloudíte do oddělení ovoce a zeleniny a nestačíte se divit, co se to tam s vámi začíná dít! Ozve se ve vás gen nesmrtelnosti, přepadá vás záchvat zdravovýživnosti! 

Papriky, rajčata, mandarinky, hrozny, okurky, a taky banány s nektarinkami nesmí chybět, to všechno musím v košíku hned mít! Navrch toho všeho ještě meloun a dvě pomela s ananasem, aby se „ózetko“ na vrcholu nákupu exoticky vyjímalo. Můj vozík už nezeje prázdnotou, ba co víc, střechu má nadmíru vitamínovou. Radostně se holedbám nad tím, jak vzorně jsem pořídil, těší mě, jak si mé košíkové zdravé žravosti skoro každý všímá, srší závistí  a říkají si, to jsme ale slaboši, na něco takového máme slabou vůli a výdrž už vůbec ne.

Jenomže! To ani zdaleka netuší, že v mém případě se jednalo pouze o momentální výstřelek vyšinutosti, resp. neví, co se s nadílkou naší céčkové bomby děje v doma. Dobře, nákup se vyloží, uklidí, to se tak má, to každý zná. A pak se čeká. V různých domácnostech na něco odlišně dlouho. Na něco přijde řada za chvíli, na něco jiného chvíli delší až téměř věčnost. Tak například vína, ementálu, šunky a česnekosýrové pomazánky se dlouhodobost netýká, tyto položky mají po našem boku maximální výdržnost 1 – 2 dny.

Což, jak už jistě tušíte, o zboží nakoupeném v samotném afektovém závěru, říct nemůžu, ty se u nás hodně ohřejou. Ovoce a zelenina u nás slouží k naprosto jiné funkci než té původní, zprvu dobře míněné. V lednici, ve špajzce, především však na poličkách v kuchyni, samozřejmě, že v úrovni očí na výsluní ve světle lamp, tak to přec má být, tam se tyto skvosty vyjímají nejvíce. Tam jsou jejich přednostní místa, tam mají dlouhodobě předplaceno. Naprosto skvělé pozice na dívání, na pokochání, na pozorování jak čas plyne. Čistě teoretická třítýdenní časosběrná smyčka by o tom mohla vyprávět! Kam se na náš výstavní třítýdenní penicilínový trs banánů z košíku hrabe jakákoli výkladní skříň z Václaváku!          

Podtrženo sečteno, nikdo z nás neodpáře fakt, že ovoce a zeleninu kupujeme na dívání a pro závistivé oko návštěv, když prochází kuchyní na záchod. Nutno však přiznat, že občas k jakés, takés ochutnávce i dojde, ale když jsem přistižen, pěkně to schytám. Prý se přejídám, čímž kazím i nádhernou ovocně-zeleninovou výzdobu. Jaképak obžérství, vždyť jenom dodržuji hlavní zásadu kvalitního jídelníčku, že strava má být pestrá, bráním se. Co je mi po pomerančích, banánech a ananasu, o kterém se mi po 14 dnech už i zdá, ale jak chutná nejenom exotika, brzy zapomenu.

I když, co si budeme povídat - ono to s tou chutí rajčat, paprik, mandarinek, a vlastně téměř všeho, není nikterak slavné, tedy vyčpělé, nezralé, vodnaté. Bez chuti a zápachu, kyselé, mdlé, nechutné, s pecičkami anebo bez, ve slevě anebo na hranici našich mezd.     

Tak jak? Je tomu u vás podobně? Také kupujete ovoce především na koukání? Také se po překlenutí fáze netečného pohledu většinou dostáváte k finálnímu vyhození? Anebo něco sníte jen tehdy, kdy vám mísu s ovocem osoba blízká popostrčí až před nos? Oloupané, nakrájené, z ruky rovnou do pusy?

Tak na tom se zájmem o zdraví nejste až tak zle, ale co hlavně, svědčí to o tom, že vašemu partnerovi na vás záleží. Anebo se na ovoce a zeleninu už dosytnosti vynadíval, že pohled na něj už nemohl ani vystát, a svrašťující se jablka je mu líto značně nevyužitě vyhodit.