Sedmnáct tisíc plechovek piva zdarma, ale pro mě velký kulový

Prý velká srpnová dopravní akce, hmm, nealko pivo pro ty řidiče, kteří nenadýchají, hmm. Tak já kvůli tomu už dva týdny jezdím naprosto střízlivý a kde nic, tu nic. Policisté mě nestavěli doteď a moc pochybuji o tom, jestli to stihnou.

Jak já to ale budu vysvětlovat mému urputnému sebeobětování, které, jak to tak vypadá, bude naprosto zbytečné? Ale já ale tu plechovku zadarmo chci a chci a chci!

Věřte mi, je to pro mě jedno obrovské odhodlání a nezvyk. Vždyť já a moje promile jsme na sebe byli tolik zvyklí, tak nám to společně klapalo, ale teď? Není vůbec jednoduché se vypořádat se ztrátou tak věrného kamaráda, byť jen dočasně. Provoz na silnici je pro mě teď najednou nějaký jiný. Bez něj vidím kolem sebe to, co jaktěživ ne a každou chvíli se lekám. Samá novota a toho nebezpečí všude kolem – cyklisté, středová čára, křižovatky a dokonce značky jakési! No jestli mi s mým parťákem nebylo líp! Už se nemůžu dočkat toho, až bude po akci. To budu mít za volantem starosti zase jenom sám se sebou.

Ještě však musím vydržet, neboť vidina nealkoholického piva je pro mě ukrutně lákavá. Vždyť já vlastně ani nevím, jak vypadá, jak chutná! Stydno by mi bylo si ho kupovat. Zbytečné utrácení, když z něj nic prospěšného nekouká. Ani kdybych jich najednou deset vypil, stejně se neopiju!

Až tu jednou, konečně se vyskytne šance jak ho zadarmo a bez trapností získat, proto jsem nezaváhal ani chvilinku. Moje momentální sebeobětování tak nezná hranic, ale zatím z toho mám co? Správně! Leda tak velký kulový! A těch kilometrů co projezdím! S vidinou nealko piva se plahočím i za hranice našeho kraje, jezdím i tam, kde nemusím, kde jsem nikdy nebyl a kam by mě to za běžného stavu nenapadlo ani náhodou. K tetičkám, ke strejčkům, za svým levobočkem do Kolína… Tak tam to byl trošku trapas, přiznávám, protože jsem zapomněl, že o mně synáček ještě neví. No vidíte, za co může ta pitomá střízlivost! No nenafackovali byste si za to? Kdepak, ani za nic bych nechtěl být v kůži abstinentů, vždyť jen těch problémů co musí pořád mít a žehlit!

Taky jezdím co nejrychleji, abych stihl i návštěvy svých kamarádů, jejich žen, tedy zároveň i bývalých milenek. Pohrdáte mnou? Se to nabízelo ne? No tak pardon, ale já nikdy nebyl pro komplikované věci! Tak právě ti nade mnou žasli, uvěřit nemohli, že jsem to já, protože v takovém stavu mě ještě nikdy neviděli.

Ano, měli pravdu, cítil jsem se zcela nesvůj. Abych však zrovna jim nenadělil další nechtěná fópá, raději jsem od nich spěchal co nejdál pryč. Plechovky nealko piva mě u nich na zahradě rozhodně nečekají.

Jezdím po okrskách, silnicích první třídy, tečnu i dálnice. Křížem krážem, horem dolem, tak ksakru plechovky kde jste zašité? Kde jsou dopraváci se zástupci pivovarů? No kde asi? Na policejních stanicích zevlujete! To je mi panečku aktivní projekt, jen co je pravda, akce, při které se má ukázat vlídná policejní tvář a odměnit řidiče, dodržující zákon. Tedy momentálně i mě! Haló, tady jsem! Nabízím se vám! A kde jste vy?

Však já vím své. I kdybych brázdil světa kraj, zasloužené odměny se nedočkám. Je to už holt v té naší české povaze, že plechovky zůstanou na policejních stanicích. Dokonce vím i dokdy. Do konce projektu, takže do prvního září. A pak s nimi bude asi co, no? Ale kdež! Ne, nepůjdou do školy, nýbrž do hrdel naší policie lehkovážně zahučí!

Jako bych je viděl! Všichni čitelní jak čítanka! Ale já jim sakra zchladím žáhu! Napsáno a dáno totiž také jest, že jestli se akce osvědčí, projekt se bude opakovat. Takže žádné vybalte sudy, pokračování bude! Že se ještě neví, jestli akce byla úspěšná? Tak to neváhejte! Už jenom proto, že takových vytrvalých chamtivců jako jsem já, je ještě, … no prostě, určitě, aspoň několik. A to si pište, že do poslední nerozdané plechovky já budu bojovat! Na mě si jen tak nepřijdete! I kdybych měl ještě další měsíc trpět jako blázen, stovky kilometrů vniveč najezdit, já z vás to nealko pivo stejně dostanu!

P.S: Věnováno Marku Ebenovi, který si před lety postěžoval, že když během dopravní akce projížděl republikou křížem krážem příkladně vzorně, potkal desítky policistů, kteří udělili nespočet pokut, ale jeho ani jednou nestavěli. Posteskl si nad tím, že by si zasloužil aspoň pochvalu. Tak tady to máš, Marku Ebene! Teď právě si můžeš vyjet do ulic pro pochvalu i nealkoholické pivo zároveň!

A já, kdyby se na mě přece jenom nedostalo, očekávám akci jinou, naprosto solidární s tak houževnatými řidiči, jako jsem já. Dokonce by mohla být daleko velkorysejší a jmenovat by se mohla: Každýmu vožralovi do kufru basu piva. Sice bude následována takovými podružnými souvislostmi, jako pokuta, body a řidičák, ale co by už člověk neudělal pro dobro akce. Pro mě však bude tou nejzaslouženější odměnou, přičemž nejlíp mi bude "sedět", asi ta basa.