Sanitka 2

Sanitka? Vždyť to jsou jenom takové akčnější krimi zprávy, jenomže s herci, mohl by někdo namítnout, že na takovém seriálu není co zkazit. Já však tvrdím, že by toho šlo hodně co zkazit a do televizních zpráv má Sanitka 2 navýsost daleko.

Já si myslím, že se rozhodně nejedná o pouhou slátaninu vybraných záchranářských výjezdů, mnoho zajímavého se děje i všude okolo. Nebýt kvalitního scénáře a režiséra (Hubač, Renč,) klidně mohlo vzniknout něco jako temnočerná estráda na boratský způsob. Ono totiž i ta omáčka, aby chutnal celý oběd, musí být pikantní a mít grády! A mně chutná moc. Láska, nevěra, lež, přetvářka, pocit křivdy, smysl pro spravedlnost, mrchy a ještě větší mrchy, osobnost - legenda, to všechno v Sanitce najdete. Doktor - sukničkář, doktor - průšvihář, řidič - frajer, hezké i zkušené sestry -operátorky, zamilovaná Havlová, a právě takovému nevyzpytatelnému amsámblu šéfuje ředitel Jiří Dvořák. Tedy nic jednoduchého, zvláště, když i on se nechová vždycky jenom košér. Jeho kvality však převažují a úspěšně zde vystupuje jako představitel sympatičnosti, čestnosti a zásadovosti.

Třeba ukočírovat komika Zedníčka a u Vašuta rozproudit emoce, určitě muselo stát hodně velké úsilí. Ano, z burana z úvodního dílu se postupně stává citlivý chlap s charakterem. Tak jako u něj především je patrný vývoj k lepšímu, je nabíledni, že u jiných postav tomu může být naopak. Za naprosto geniální považuju rozuzlení, resp. prozrazení oboru podnikání jeho úspěšného syna v Americe, které bylo divákům dlouhou dobu utajováno a jen po kapičkách dávkováno. Snad každý vsázel na drogy a nakonec z toho bylo co? Laskavá zábava pro dospělé, tedy pornoprůmysl.

Díly protkané humorem, se mi líbí nejvíc. Zedníčkův postesk nad tím, že by toho magora kopl do prdele tak daleko, že by ho nikdo ani v Googlu nenašel, mám za dosti povedený. Svoji teatrálnost vtipně předvádí i na molu pro modelky. V této scéně se však střetává realita s herečtinou a nevím, nevím, jestli vítězství filmařiny za to stálo. Opravdu bylo nutné jít k omdlívající modelce během módní přehlídky po předváděcím molu? Tam i nazpátek? Pochybnosti mám i v případě již dvojitého ukradení (všichni záchranáři odešli do domu k postiženému,) zcela otevřené sanitky, dokonce i napodruhé opět zhulenými feťáckými týpky. I následná veleúspěšná a krátká honička v podání nadmíru pozorného, otylého a zrakově postiženého Juřičky je za vlasy hodně přitažená. Ale když už, nemohlo být tak záslužnému činu věnováno přece jenom více pozornosti?

Na druhou stranu je dobře, když děj teče, když neslyšíte žádná plevelná slova, když je pořád co zaujatě sledovat. Na své si tak rozhodně nepřijdou diváci, kteří se vyžívají v dlouhosáhlých rozhovorech o ničem, třebaže by se hodina této nudy dala shrnout do jedné věty o dvou souvětích. Tady netrvají soudy tři díly, ale deset vteřin, tady se nezamilovává a neodmilovává půl seriálu, tady stačí minuty a nepřipadá mi, že by byl divák o něco ošizen. Mě například pokaždé odrovná erotika v podání krásné paní Havlové, která se odehrává vždy poblíž až úplně nejblíž k řediteli Dvořákovi. Jestli své emoce přehrává nebo jsou opravdické, anebo obojí, to se bohužel nedozvím. V každém případě nechť vzorově slouží jako ukázkový příklad smyslnosti a oddanosti, po čemž touží snad každý chlap.

Dalšímu souboji líbivosti s realitou byli diváci svědky při potrestání bývalého saniťáka, když ho záchranáři vysadili v noci na Václaváku pouze ve slipech. To, že mu přitom dělaly doprovod dvě blikající sanitky, bylo do mysli i očí dosti bijící. Když už takto dvojitě exhibičně, proč se tato scéna neudála co nejrychleji, aby unikla většímu počtu přihlížejících? Že by v zápalu zasloužené pomsty záchranáři nedomysleli možné důsledky svého neuváženého počinu před zvídavou veřejností?

Nemůžu si pomoct, ale scény, které se blíží pravdivosti nejvíc, mám nejraději. Surové ztvárnění bezmocnosti během rizikového porodu v sanitce, když byla rodička odmítnuta k přijetí na gynekologii jenom proto, že tam zrovna čekali návštěvu celebrity, mi připadla zdrcující. Navíc byla vyšperkována pozdějším poznatkem, že samotná celebrita ani žádnou mimořádnou péči nevyžadovala, že se jenalo pouze o vstřícný krok personálu. Jsem přesvědčen, že právě v tom je kus pravdy. Ne všechny osobosti chtějí pozornost vždy a všude, to jenom jejich okolí všechny hází do jednoho pytle. Věřím, že nemálo je i takových, kteří si to výslovně nepřejí. Názorně smutný příklad toho, že někteří z nás se k nim chovají tak, po čem by toužili oni sami, kdyby byli jimi - celebritami, což mi přijde jako velmi zlé a závistivé zjištění. 

Netvrdím, že Sanitka se musí líbit každému, pravda je taková, že každý si ten svůj seriál najde. Kdo však hledá napětí bez řachotu ničících zbraní, zajímavý děj a nebojí se kapky krve, měl by být spokojený. Ve srovnání se zombicky umrlými Cestami domů, kde se pořád něco zdlouhavě řeší a umírá, nebo s dříve vtipně infantilním, nyní už jenom infantilním Gymplem, který nevzkřísila ani výborná Katka Hrachovcová - Herčíková, mám jasno. Zrovna při takových seriálech nemusíte čekat na reklamu, abyste o něco zásadního nepřišli.

Další klad Sanitky spatřuji v tom, že ačkoli ji považuji za akční, tady se neumírá jako na běžícím pásu, tady se zachraňuje. A jak už bývá u dobrých seriálů zvykem, v závěru dílu pokaždé nabudí něčím na příště. Jsem tak zvědavý na to, jak ředitel záchranky vyklouzne z chapadel politické moci, jestli bude kvůli svému vytrvale čestnému chování shůry opravdu odvolán. Já si myslím, že pomocí ženských intrik mu z toho pomůže již dříve zmiňovaná modelka, a to nejspíš cíleně nachystanou nevěrou pro pana náměstka nebo i ministra.

Mít něco na někoho, je totiž zbraní daleko účinnější, než bránit se holýma rukama. Tak schválně, budu mít pravdu? Překvapivě nevychloubačně doufám že ne, protože není nic horšího, než předvídatelný děj. Dnes večer uvidíme…