Půjčování - nový druh výdělečného přátelství

Nemusím být ani kdovíjak prudkým čtenářem a ostrovidským pozorovatelem, abych si nevšimnul nového mimopartnerského trendu. Jak se nedávno dušovala jedna sélebrita své kamarádce - prosím tě ty vyvádíš, ty toho naděláš, vždyť já si tvého Johna jenom vypůjčila! Já ti ho přece nekradu, vrátila jsem ho!  

Snad to nevyzní jako fantazírování, když navrhuju se té hysterie pro příště vyvarovat a celou špatně pochopenou procedůru více zprůhlednit. V Německu se nepovedlo legalizovat návrh na manželství s úvazkem pěti nebo sedmi let a pak s případným prodloužením, tak proč nejít v podobné věci cestou méně administrativní, ale o to chápavější a lidštější?

Zvláště, když je přece tak dobrosrdečné a tolik přínosné podělit se o potěšení s někým jiným, o to víc se svou méně úspěšnou žadonící kamarádkou! Porozumění jako pochopení bližního svého. Navíc způsobem, který půjčující osobu nic nestojí, ani trochu neobtěžuje a nijak nezaměstnává. Vždyť taky, koho by nepotěšil poznatek, že po svém boku nemá žádného budižkničemného ňoumu, ale jó chlapa, o kterého je zájem i u jiných?

Taky pravda - jeden den, jedna noc, co je na tom špatného si od stálého partnera čas od času odpočinout, mít občas víkend jenom pro sebe? Nejedná se snad dokonce o vzájemnou službu ku prospěchu všech třech?

Že pod pojmem půjčování zastírám prachsprostou nevěru přítele nebo manžela? No fuj, tak ošklivé slovo a ne tak docela! Ale s tím je teď konec! Pohřběte nevěry, nastává jiná doba, čas půjčování! Vždyť toto slovo zní tak melodicky a navíc se tím nabízí jedinečná příležitost vrátit mu svůj přesně definovaný význam.

Zapomeňme tak na slovní spojení finanční půjčky, kterých se musíme často domáhat, od kamarádů tím spíš. Konečně možnost, jak na jiných příkladech dokázat, že zapůjčené zboží se navrátí nejenom zpět, ale i včas a jen s nepatrným opotřebením. V případě pevně stanovených pravidel partnerského půjčování nebude mít ani píď místa tolik nebezpečná zamilovanost, která pod závojem nevěry na svou příležitost zákeřně číhá.   

Například by mohlo docházet k těmto zajímavým situacím: Jeden z partnerů přijímá žádost o půjčku. Následuje vzájemná debata o jejím schválení, potažmo o výši odměny. Tu samozřejmě partnerka šponuje s atraktivitou zákaznice, ačkoli přítel by šel i zadarmo. Ten ale mlčí, vyčkává, toužebně doufá, aby nebyla přemrštěná částka zájemkyní odmítnuta.

Tento partnerský finanční rozkol je však pro chlapa v pohodě, jiné je to v případě opačném, kdy se partnerovi do nadržené šeredky nechce a jeho posměvačná, zrovna špatně naladěná partnerka by ji nejraději podplatila.

Při této eventualitě proto navrhuje sumu on, z jeho pohledu samozřejmě také přemrštěnou, aby zájemkyni odradila. Neuspěje - li ani tak a mamonu chamtivá partnerka začíná vyšilovat, pořád ještě existuje možnost úniku. To proto, že muž je vstříc výdělku vypuštěn ven a byla by to nespravedlivě zdrcující cesta, kdyby nevedla kolem hospůdky. A co si my chlapi budeme povídat, žízeň probouzí zapomnětlivost a to je vskutku velice nebezpečná věc.

Proč jenom mi to tolik připomíná ten známý kreslený vtip o tom, jak se parta kamarádů doprošuje u dominantní manželky, aby svého podpantofláckého manžela pustila ven na jedno. Že to ve vtipu nedopadne je všem jasné, ale v našem případě s možností výběru, to není vůbec až tak zlé. Nabízí se lákadla rovnou dvě: pivo nebo sex. Asi nemluvím jenom za sebe, když tvrdím: jak kdy. Takže se ve své podstatě v mezilidském půjčování nejedná o nic převratného, natož nového. Jde jen o to udělat tlustou černou čáru nad mužsky velice nelichotivým vtipem a v partnerství nastolit rovnost a důvěru, ve vzájemném půjčování především :-)