Pohov, vizita!
zdravotnický personál, ale i pacienti jsou tím, kdo přispívají k vyhrocení mnoha konfliktů. Respektive jejich nevychovanost, jejich neposlušnost, jejich omezenost.
Ani nevíte, jak moc jsem byl rád, když jsem po vstupu do nemocničního pokoje zjistil, že tam nehraje televize, kde si dva pacienti na posteli hledí svého. A protože jsem bezprostřední, hned jsem je o své radosti informoval. Jeden z nich mi odpověděl, že se dohodli na tom, že telku nebudou zapínat zbytečně. Potěšilo mě to velice, a trochu přeskočím, když prozradím, že byla zticha po celou dobu mé hospitalizace. Proč? Protože když přišel čtvrtý a poslední pacient, který se hned sháněl po „kalkulačce,“ jak já naprosto nevhodně televiznímu ovladači říkám, promptně jsem tomu dychtivci odpověděl, že televize je rozbitá, že opravář přijde v pondělí. Byl nádherný čtvrtek… Tuto milosrdnou lež ocenili mí dva předchůdci převelice, a když se dozvěděli, že jsem lékař, který se nebojí marodit s nimi, jít si lehnout mezi prostý to lid, navíc do tak problematické nemocnice, jejich údiv nebes se dotkl.
Víte, o těch puštěných televizích na pokojích 18 hodin denně totiž něco vím, o hádkách ohledně hlasitosti a výběru programu jakbysmet, protože chodím sloužit do jiné nemocnice. Většina pacientů tam nechápe, že když do jejich pokoje vstupuje jakýkoli zdravotnický personál, v drtivé většině to bývá za účelem pracovního dialogu. Nechci urazit sanitáře a uklizečky, ale tím spíš, když se jedná o lékaře, o lékařskou vizitu!
Myslíte si, že ztlumení zvuku televize během vizity je pro každého pacienta samozřejmostí? Správně tušíte, že není. Tak snad po nich nechci zas až tak moc, když se chci jen vyvarovat vzájemného přeřvávání, špatnému dorozumívání, nepochopení. Jistě si dovedete představit, o jakých televizních decibelech asi mluvím, když se jedná o pacienty staršího věku, a o mně, který taky špatně slyší. Vždyť po nikom nikdo nechce podávat hlášení jako na vojně, stavění se do pozoru vedle postele jako na vojně, i když by jim to jejich zdravotní stav dovoloval. No nic, to jen abych vysvětlil úvod tohoto blogu, že problém bývá i v pacientech.
O tom, že většího respektu dosáhne mnohdy uklizečka než doktorka, také něco vím. Nebo se o to aspoň tehdy snažila.
„Je ráno, hybaj, tak hybaj do koupelny na hygienu!“ uslyšel jsem tak nějak podobně onoho prvního pooperačního pokojového rána. Přiznávám, že s plněním bezdůvodných příkazů problém mám, s nesmělostí nikoli. Proto jsem se jí otázal proč, když od šesti hodin nespím, takže jsem v koupelně byl už čtyřikrát, zuby si vyčistil dvakrát, a vyčůranej jsem už taky dost. Nó, snad na stolici bych ještě mohl zajít posedět.
„Nebudu to říkat dvakrát, ven a všichni!“ probralo mě z rozjímání.
Fakt síla! Upřímně obdivuju a zároveň nemám rád ty, kteří mají na všechno odpověď, zvláště okamžitou, nečekaného obsahu, jakoukoli.
„Paní uklizečko, já ale nikam nepůjdu, já se už myl,“ odporuji, protože z pelechu se mi pro nic za nic nechtělo.
„Ale já tady musím vytřít!“ byla neústupná, ale už taky konečně přiznala pravdu.
Chápete to? Chápete ji? Já to vnímám tak, že jí bylo málo jen tak obyčejně říct, vypalte na chodbu, já vám musím utřít stolky a vytřít podlahu, ona si k tomu přidala cosi panovačného navíc, aby její sdělení nepůsobilo tak neprofesionálně, tak fádně.
Začali jsme hlučnými vizitami, a jimi také skončíme. Přišla paní doktorka se tříčlenným doprovodem, a že jdou jako dělat vizitu. Proč to píšu takhle familierně, brzy pochopíte. Když skončili pokec s prvním pacientem a vydali se k druhému, ten první si šel do rohu místnosti čistit zuby! A opravdu si je čistil! Nevěřil jsem vlastním očím, byl jsem zmaten.
Vizita se hnula dál, já a moje postel stála hned vedle umyvadla. Šeptem a gestikulací neudržitelně čistotného pacienta posílám pryč, protože jsem si nedovedl představit, jak rozprávím s kolegyní, přičemž vedle mě si někdo pucuje zuby! Blížící se paní doktorka si mé nervozity i úžasu všimla, a pronesla větu pro mě nečekanou, zcela odzbrojující, naprosto nepochopitelnou: „Však to je dobrý, on už může, ten má už po vizitě!“
Po tomto extempore, třebaže se jednalo o jinou nemocnici, chtějte po pacientech minimální slušnost v podobě ztlumení televizního zvuku, vydobyjte si respekt, když se paní doktorka nepozastavuje nad čištěním zubů při vizitě. A to by mě fakt zajímalo, co by jí už vadilo, kde ona má mez shovívavosti, neřku-li hranici patřičného respektu.
Martin Hatala
Odkaz lesního muže
Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc
Martin Hatala
Je potřeba nakrmit koně
Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?
Martin Hatala
Až přijde Klárka
Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.
Martin Hatala
Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu
To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to
Martin Hatala
Myšičko myš, pojď ke mně blíž!
„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 625
- Celková karma 14,54
- Průměrná čtenost 1553x
Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.
Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.
neviditelny text