Mytí rukou a mytí rukou

Buďte v klidu, název nevidíte dvojmo, ono totiž není mytí rukou jako mytí rukou. V druhém případě tím myslím osobní očistu bez pomoci jakéhokoli dezinfekčního prostředku, čili na zcela suchém základě.

Nejdřív však k tomu prvnímu umývání, jak ji chápe většina z nás. Tím chci upozornit na Světový den mytí rukou, který se koná dvakrát do roka – nedávno 5.5. a pak až 15.10.  Když už pominu nesmyslnost nových mezinárodních dnů čehokoli, které v dnešní době vznikají tak rychle jako osobní bankroty, jako zpestření všedního dne mi upozornění na důležitost dodržování osobní hygieny, připadá smysluplné. Tak jako tomu bylo nedávno v některých nemocnicích, preventivní akcí zaměřenou přímo na zdravotníky. O tomto počinu byli informováni ve zprávách i televizní diváci a představte si, ani nemocniční zdravotníci s hlavou hrdě vztyčenou neprošli.

Tak schválně, kolikrát za den si umýváte ruce vy? Před obědem a potom až v rámci večerní hygieny? Tedy tak „často“ jako většina? Málo. A nakolik důkladně, aby dostali za vyučenou všichni vaši neviditelní prevítí? Že na tom nic není? Není, pokud se na mytí soustředíte a nenamydlíte se jenom tak hala bala. Na dlaně se většinou nezapomíná, ale na hřbet ruky až k zápěstí ano, prsty si mnout meziprstní prostory a také kolem dokola prsty samotné, to už většina z nás fláká.

Že také záleží na mýdle? Možná záleží, ale určitě ne tak moc, jak by vás o tom přesvědčoval dealer zaručeně nelepších hygienických prostředků. Věřte mi, že doma si plně vystačíte s tím, co máte. A to si nevymýšlím, tento úsudek v sobě mám už víc než dvacet let, když jsem byl přítomen testu nového dezinfekčního prostředku na mytí rukou chirurgů před operací. Výsledek byl sice o něco lepší, i předoperační mycí doba by se o nějakou tu minutu zkrátila, ale žádná změna se nekonala. Chirurgové nejmenované nemocnice zůstali věrni obyčejnému mýdlu a zároveň i pocitu z delšího mydlení. Dost možná i kvůli samotnému kolegiálním pokecu během tohoto rituálního obřadu.

Většina čtenářů sice nebude z řad operatérů, ale mnoho z nás pracuje dennodenně u počítače. Informace o zaneřáděnosti klávesnic je sice už hodně profláknutá, ale je potřeba ji mít neustále v pohotovosti. To platí nejenom pro ty, kteří si mezi datlováním dopřejí svačinu, čímž bez mytí ohrožují jenom sebe, ale hlavně lékaři a zdravotníci, kteří pacienty vyšetřují.

Skutečnost není jako s seriálech, kdy lékař do počítače třikrát ťukne a má napsanou anamnézu, diagnózu i vytisknutý recept, v reálu leckde projdou lékařům rukama i třicetikorunové poplatky a pak s čistým svědomím léčte, pacienty podáváním ruky vítejte a prohmatávejte. Riziko přenosu infekce je tady veliké, čas je také drahý, ale umývat se po každém pacientovi, by bylo k zbláznění. Dost už bylo toho triviálního poučování, přenesme se tam, no prostě tam jinam…

Aniž si to stále uvědomujeme, všichni moc dobře víme o jedné profesi, kde je mytí, mnutí, poplácávání a potřásání si rukou na každodenní pořádku a přesto všude kolem, jako by se po mýdlu propadla zem. Dychtíte po tom, kdeže je ten zázrak a že by mohli jít každému z nás příkladem? No nevím, nevím, já bych se do tohoto spolku tak nadšeně nehrnul. A to ani tehdy, když se tomu, aby měli vždy čisté ruce, vskutku mimořádně a s maximální pílí věnují.

A věřte nebo ne, že i tady se mezi nimi náhodně najde nějaký ten chytráček, který se spálí. Že by silná dezinfekce, myslíte si? No, taky by se to takhle dalo říct. Klamavě velmi silná koncentrace mycího přípravku pro toho, když se někdo někomu znelíbí. Tak tak, i tady špína čas od času vypluje na povrch.

Jenomže těm, co si neustále myli ruce, nepříjemná pravda většinou vůbec neublíží a konta zkorumpovaných politiků tak rostou dál. A to všechno proč? Protože tady dokonce i ruka ruku myje.

Na tomto nejnázornějším případě aspoň vidíte, jak i toto nevšední mytí rukou významně pomáhá. Ale to, abychom si takovouto hygienu brali za vzor, se mi napsat příčí. Já bych je mydlil, já bych je zmydlil, já bych jim ukázal, zač je toho loket, myslím „tý hyeny“! Jé překlep, vypadla mi tam slabika, ale co už, už to tak nechám. Aspoň toto můžu.