Když se koupete jinak

Přes Arabský svět jsem sice takovým odborníkem jako kráva přes lidská práva, přesto se jedné citlivé věci dotknu. Je známo, že v dobré začleňovací víře uprchlíků se objevují určité problémy. Nechápou, (nebo my nechceme chápat je?)

že se od nich vyžaduje dodržování zvyklostí hostitele, zavedených běžností, špatným slovem řečeno – standardů, normálností. Třeba jako tichost, pořádkumilovnost, nekonfliktnost, bezúhonnost, pokora, tedy cit pro obyčejnou slušnost.

Ve srovnání s tím se jejich veřejné koupání v šatech jeví jako malichernost, a podle mě nepodstatností opravdu je, když se jedná o oblečení čisté a v bazénu tito koupající nic nevyměšují. Když si tuhle nehygieničnost odmyslíme, čert to vem, plavecký úbor jako plavecký úbor – jejich věc, myslím si já. Plavky jako dvě šňůrky, bikiny, jednodílné nebo šatové – ano, zrovna takhle tomu bylo i u nás ještě před sto lety. 

Nebudu se pídit po tom, proč pak nastalo to koupací zmenšování a zkracování. Jestli, s nadsázkou řečeno, kvůli zánětům močových cest, oděvní krizi, mizením studu, otevíráním se přírodnosti, nebo snad nárůstu intimnosti, lásky.

Nechápete, proč zrovna více lásky by mělo souviset s titěrnými plavečkami? Možná takhle, domnívám se, a vysvětlení vezmu oklikou: Za koupelí v oblečení a hábitech všeho druhu může být několik důvodů: Že se tím něco skrývá (tělesná vada, otylost, těhotenství, zdravotní problémy ze sluníčka,) obyčejná stydlivost, žárlivost protějšku, nebo víra jakási, národní tradice, zvyklost.

Burky, sárí, to je zamuchlaný Arabský svět. Na suchu, ve vodě, stále. Rodiny s hafo nudících se harantů, od rána do večera protloukajích se málocenným životem, kde je žena majetkem muže pro pobavení, nahota zrůdností a soulož s pytlem přes hlavu nepsanou povinností. Ale co když se i v tomto zakrývacím světě najde zážitek podobný laskavému objetí? Třeba je nesvlečená koupel v jejich životní ponurosti skutečně ojedinělým zážitkem. Jedno oblečení sice tělo také zakryje, ale protože tělo pod tenkou mokrou látkou sexy prosvítá, přidá se vrstva další. Paradoxně se tím pocitový mokrý zážitek umocní.

Ne každého totiž napadne, že nedostatek lidského kontaktu, tedy objetí, laskání, dotyků, může koupání v oblečení nahrazovat! Protože: Už jste někdy spadli, byli vhozeni, nebo jen tak ze zvědavosti vlezli bez svlečení, ale ne zrovna v plavkách do vody? Je úplně jedno, jestli do vany, řeky, rybníka, do moře…

A pamatujete si, co jste prožívali? Ten dosud nepoznaný pocit bezprostřední těsnosti při vycházení z vody? Tu příjemnou oděvní přítulnost? Z toho, jak vás tričko nebo cokoli jiného mělo v hrsti a svíralo vás? A jak vše pozvolna mizelo, když jste usychali? To samé po koupeli přece zažívají i Arabové.

Škoda jen, že tento sexy vodní zážitek nenazýváme pravým jménem, ale taškařicí spojenou se spontánností, pohodou, recesí a zábavou jako Miss mokré tričko, pěnové párty, neckyády a různoplavidlyády, všemožné přejezdy vesnických lávek, světová mokrá výzva na podporu závažné nemoci, která proběhla vloni, do vody skákavé dirndlovačky (v krojích) nebo čvachtavé muzicírování převážně v alpských koupalištích Rakouska a Německa. Proč je o něco takového tak velký zájem? Určitě za tím nebude vědomě mokré sebeubližování učinkujících a škodolibost suchých přihlížejících. Nenalhávejme si tak, že jsme úplně jiní!

Tím vším netvrdím, že každý, kdo se koupe byť jen v tričku a kraťasech si nahrazuje intimnosti nebo má tělesnou vadu, je to v něm (wetlook,) ale přinejmenším stojí za to to zkusit, život si obohatit. Ale co bych psal dál, vždyť je to jenom moje domněnka, odpovězte si proto sami. Až budete celí promočení z vody vycházet :-)