Doktor Martin zasahuje - podruhé!

O tomto seriálu jsem psal nedávno, přičemž jsem se snažil tento počin ČT osvětlit. A věřte, že když se ho pochopit snažíte, pobaví vás. Mně na něm vadí hlavně úlety a přestřelky, které jsou už za hranicí konzumní snášenlivosti.

V minulém díle Martin převážně „úřadoval“ na samotě u lesa, kde z odběru krve diagnostikoval salmonelózu. Jistě, dá se, ale jenom u její typhoidní formy - při sepsi, tedy při těžkém průběhu. Jinak je pravděpodobnost hemokutivačního záchytu mizivá. Třeba já jsem to nikdy nedělal, tudíž ani moje sestra ne. Ten odběr krve! Takže proč riskovat, když se nabízí daleko přesvědčivější, méně invazivní, humánnější, a proto i běžnější metoda - výtěr z rekta. Dále: Máte salmonelózu, předepíšu vám antibiotika, uvážlivě rozhodl doktor Martin. Ano, také se dá, ale opravdu jenom u již vzpomínaných sepsí a u novorozenců. To, že je stav nemocného velmi vážný, tedy i horečnatý, uvedeno nebylo. Bojím se tak toho, že až televizně pozorné pacienty navštíví Salmonela, budou se dožadovat odběru krve i antibiotik, a to v každém případě. Jenomže ony „odchod“ pro člověka patogenní střevní baktérie zpomalují. V závěrečných titulcích je sice uvedena lékařská spolupráce, ale divil bych se moc, kdyby pan doktor radil špatně. Spíš si myslím, do jaké míry jsou, nebo spíš nejsou, tvořiví umělci jeho odborné připomínky ochotni akceptovat. Právě v tom, viz  http://hatala.blog.idnes.cz/c/479109/superborec-doktor-martin-boduje.html vidím velké rezervy.

Lékařské okénko skončilo, to lepší si nechávám na konec. Za to, že pan doktor poslal otce dvou synů na psychiatrii, od nich dostává odměnu v podobě „vycpaného“ psa. Ty uvozovky proto, že zvířata vycpává jenom laik, zatímco odborník preparuje. No a světe div se, tento zvěčněný dárek na pana doktora vždy velmi zlostně od řetězu štěkal pokaždé, když přjel dům hrůzy navštívit. Zřejmě proto se ptal, jestli je to právě ten pes, který ho takhle nepřátelsky vítal. Dostalo se mu kladného ubezpečení, že ho přejelo auto.

A já jen tak hnidopišsky podotýkám, že to musela být vskutku obrovská náhoda, když věčně uvázaného psa, navíc na míle daleko od zpevněných silnic, silniční dopravy, civilizace, že ho tak záhy po poslední návštěvě odrovnalo auto. A ta rychlost, panečku! Samozřejmě že i auta, které bylo kolem usedlosti vzácné jak boží zjevení + jednou denně předpokládaný výskyt auta majitele, jestli ho vůbec vlastnili, hlavně však rychlost preparace byla obdivuhodná.

Snad se příliš nepletu, ale když vyjdu z toho, že každý díl zaznamenává přibližně týdenní děj malé vesnice, tak rozhodnutí, ochota, svižnost vycpání, tím hůř kvalitní preparace, musel být proces přímo nadlidský. Protože to máte: vyvnitřnění, vyprání, sušení, vyčinění, vyjedění, samotná preparace. Na časové preparační údaje je internet poměrně strohý, ale i tak mi něco říká, že uzdravení chlapci nadmíru pracovití a zkušení preparátoři s potřebným materiálem při ruce, nebyli. Tipuju tak podle nevábného prostředí statku, respektive všudepřítomného bordelu uvnitř i kolem.

Ale co už, hlavně když se člověk aspoň trochu zasměje.Takže tak asi - nadhled především! Je potřeba si uvědomit, a něco v tom smyslu zmínil i bloger pan Havránek, že po světě chodí, běhají, dívají se na televizi nejenom někteří inteligenti a někteří se vším věčně nespokojení kverulanti, ale mnohem víc lidí rozumově podprůměrných, povrchnějších. Co se mě týče, já bych se zařadil do skupiny těch, kteří u televize nespí. Snad tomu nebude jinak u dílu pátečního, dnešního.