Čerpací stanice nás okradou o 1300 Kč za rok!

To proto, že za jakýkoli natankovaný objem vám do nádrže pokaždé nateče paliva méně, než kolik digitální měřič na stojanu udává. Při každém doplnění pohonných hmot nás tato sranda při současné ceně benzínu Natural 95 jednorázově přijde asi na 52 Kč.  

A to při odběru jakéhokoli objemu, takže je jedno, jestli tankujete 10 nebo 40 litrů paliva. Proč tomu tak je a jak jsem k této částce přišel?

Na vině je čerpadlo nádrže, resp. hadice, která z něj do stojanu vede. Jiná část hadice, venkovní, ta nás nezajímá. To je ta zakončená mačkací pistolí, tu kterou odkládáte zpátky na stojan, kde hadice setrvává ve tvaru ostrého písmene „U.“ V tomto prohnutém úseku benzín po celé délce v hadici zůstává a nemá kam utéct, to je pořádku. Problémová je ta skrytá část hadice, směřující dolů k nádrži, takže palivo v ní po každém dotankování samospádem stéká zpět do čerpadla, do podzemní nádrže. Tedy váš benzín, který vám průtokoměr už načetl!

V tomto úseku při tankování palivo už není, musí se tam dalším zákazníkem zase dočerpat, přičemž počítadlo se začíná otáčet ihned po stisknutí pistole, tedy odběr se zase počítá i přes tento celý úsek, kde je pusto prázdno. Cožpak jste nikdy při čerpání nezaslechli ono prapodivné vzdušné chrochtání? To jen benzín v hadici před sebou žene vzduch a z vaší peněženky vyhání peníze.

Zajímá vás délka a průměr hadice, abyste si mohli vypočítat objem tohoto útlého válce? Provedl jsem to za vás. Vnitřní průměr hadice (pro výpočet použijeme poloměr r) 3 cm, délka minimálně dva metry, tedy podle výpočtu objemu válce V = Pi . r² . h (délka), to je 1,4 litrů, tedy právě aktuálních 52 Kč a to si myslím, že není zrovna málo. Při dnešní drahotě, nezaměstnanosti, při daních státu, při chamtivé ziskuchtivosti pumpařů.

Nevím nakolik sváteční nebo prudcí řidiči jste zrovna vy, ale za průměr kilometrů ročně najetých počítám 15 000, což je při běžné spotřebě 7 l/100km tankování třiceti litrů PHM 2 x měsíčně. Důležité pro nás je to 2 x měsíčně, takže 105 násobeno dvanácti, to vychází přes 1260 Kč ročně, což je téměř celá hodnota dálniční známky. Že byste ji pak měli skoro zadarmo? Mohli, ale nemůžete, protože je potřeba nakrmit pumpařskou černotu.

Ve srovnání s 5-10% ním dýškem v restauraci, kam leckdo také zajde 2 x do měsíce, je to částka naprosto přijatelná, mohl by někdo namítnout. Jenomže tisícovou útratu v hezkém prostředí dáte za chutnou večeři celé bavící se rodiny rádi, zatímco na stále stejně koncipovaných „benzinkách“ máte hotovo za pět minut, ve čtyřech jezdíte autem jen výjimečně a moc se tam nepobavíte. Naopak, personál vás má za blázny, protože jim pokaždé dobrovolně strkáte dýško, o kterém nemáte nejmenšího tušení.

Kolikpak k čerpací stanici přijede denně asi tak aut? K té lacinější, ale my už víme, že hlavně vydělávající, podle mého klidně i 500. Vynásobeno 52 to dělá 26 000Kč. Docela slušný denní výkon, nemyslíte? A to denní, podotýkám! Měsíční výplata 780 tisíc! Jak by se Vám líbila? A čistého, protože ulitého!

Jednu dobrou zprávu nakonec však pro vás přece jenom mám. Když vezmeme v úvahu toto sprosté odírání a to tedy opravdu musíme, mají naše auta nižší spotřebu, než si myslíme, neboť si můžeme 1,4 l při každém tankování odečíst. Dost pravděpodobně se tím vysvětluje i rozdíl mezi spotřebou vozů deklarovanou výrobcem a reálně zjištěnou zákazníkem. Na tyto nepravdivé klamavé obchodní praktiky si po koupi auta stěžoval a soudil jeden právník a úspěšně i vysoudil. Nevím, nevím však, jestli jsem mu právě dnes tak trochu nezavařil.