Být pohotový se vyplácí. Nejen o prázdninách...

Svým způsobem obdivuji ty lidi, kteří mají na všechno pohotovou odpověď. Možná divnou, zavádějící, hlavně však bezprostřední a prezentovanou tak přesvědčivým způsobem, že nestačíte žasnout. A to o problému vševědoucí osoba mnohdy ví jedno velký kulový.

Abych se však nepodceňoval, mě taky napadají trefné a pádné odpovědi, jenomže až s křížkem po funuse, tedy až za minutu, dvě, což je mi platné asi tak jako mrtvému herci metál. Možná se však právě v rodině, kterou dcerka svou pohotovostí velice překvapila, blýská na lepší časy.

„Bude to jenom takové malé prázdninové setkání s několika spolužáky na zahradě kamarádovy babičky,“ informuje rodiče. Proč ne, říkají si.

„Postavíme stany a tak.“ Vskutku výborný nápad, jsou rádi. Něčemu se přiučí a kdyby sprchlo, aspoň se schovají a nebudou obtěžovat nikoho v baráku.

„No a kdybych si tam mohla něco koupit nebo kdybys mi mami taky něco upekla.“ Proč ne, říká si otec a jako správný taťka sahá šrajtofle, zatímco matka přemýšlí, co bude mlsným krkům asi nejlíp chutnat.

„Možná by to chtělo i něco na snídani,“ není jí stokoruna dost dobrá. Cože? Na snídani? Překvapí oba. Jak tomu máme rozumět?

„No, večer budou špekáčky a přes noc pokecáme.“ Cože? A vlastně co, povídat si, přece není spát.

„Jejda! Chtěla jsem říct, že večer se budeme bavit.“ No jenom aby! A co budete dělat přes den?

„Tak dopoledne budeme asi dospávat…“ Tak přece jenom!

„No a odpoledne třeba… Jo taky je tam bazén a hned za plotem les…“ Tedy zřejmě poslední domek ve vesnici, který se stanem na zahradě nepůsobí zrovna jako příliš zklidňující kombinace. A bude na vás dohlížet aspoň nějaký dospělý?

„To víš, že bude, nebojte! V domečku bydlí Petrova babička. Sice špatně slyší, moc toho nevidí, chodí o berlích, ale jinak je to čiperka. Tak ta nás bude všechny hlídat! Vlastně ani nebude muset. My si nebudeme všímat jí a ona nás, opravdu, ani o nás nebude vědět. Ctíme přece její soukromí, no ne?…“ No jenom aby!

Den před nástupem dcerky na zahradní mecheche se rodiče dozvídají, že čiperka babi není nějak ve své kůži a prázdninová zahradní akce je tak v ohrožení. Musí tak rozhodnout zaujatá všerodičovská rada. Jenomže všichni rodičové jsou v rozhodování asi pěkní břídilové, protože děti mají jasno okamžitě.

„Ale vždyť to vůbec nevadí tati a mami, my se tam o nemocnou babičku budeme všichni pořád starat!“