Budeme hrát na bonusy a malusy!

Tahle věta ze sousedovy zahrady, kde se právě potulovala trojice deseti až dvanáctiletých hochů, mě zaujala proto, že souvisela s fotbalem. No, spíše se chystali na malou branku jenom kopat, ale jak se později ukázalo, hlavně kolem toho hodně kecat.

Zpříjemňovali mi tak kypřící a především prohlížecí práci nad mým podélně metrovým vinohradem, který se stále ne a ne vytyčit do potřebné výše, aby zakryl ohavnou zeď nářaďovny, když už nemá zase žádné bobule. Ale to nic, jak říkám, z pokřiků od vedle jsem se u lehce překopnutelného plotu hlavně bavil a ani jednou nemusel zakopnutý míč vracet. Dva kopali, jeden chytal, ale spíš mi připadalo, že ten v bráně udílí rozumy, vymýšlí si pravidla a kamarády jenom buzeruje.

„Výborná rána! Ještě jednu takovou a dám ti bonus. A když ji pustím, tak bonusy dokonce dva!“ No kdo by neodolal, a chtělo se mi přelízt plot a ukázat mu to – už jenom pro ty skvělé bonusy! Jenomže góly se asi nekonaly, protože malý řečník se střelce snažil motivovat víc. 

„Za každý gól vám dám prémii a za dva po sobě dokonce superprémii! A budou to penalty z malé a ještě menší vzdálenosti. No to je skvělé, ne? Bylo by škoda toho nevyužít, co myslíte?“ Nebýt na zahradě, myslel bych si, že sedím u šmejda na předváděcí super giga neodolatelné akci, kdo nic nekoupí, umře mu dcera.

„Ale co to? Špatné zpracování, slabá rána – ještě jednou a příště střílíš o pět kroků dál!“ Chudák jeden nešťastný, to je teror, takhle se nechat trestat!

„Zase hrozná rána, trest měním. Uděluji ti malus na dva kopy, takže nekopeš.“ Ze stresu ještě větší stres, chudáček jeden a náprava v nedohlednu. Jen si to uvědomte - nekope, protože špatně kope. Ten druhý kopal, protože dobře kopal. Co myslíte, je to tak dobře? Z pohledu hodnotícího brankáře určitě, protože jemu o fotbal znatelně až tak nešlo, ten se se svou výřečností spíš připravoval na budoucí povolání ředitele nebo aspoň všeznalého sportovního komentátora.

„Tak a teď ty budeš kopat placírkou a ty nártem!“ Konečně dostává šanci i ten hůře kopající.

„Ježišmarjá, no to je hrůza! Vždyť vy si to pletete! Takže ty si uděláš jako penále pět kliků a ty dva kotrmelce. Ale když si tyto pokuty sami dobrovolně zdvojnásobíte, na další střelu vám dám slevu, takže vám slaběji přihraju a můžete i blíž.“ Vskutku motivace jako hrom, ta šance! No já bych do toho hned šel! Ten malý Cicero v tom umí fakt skvěle chodit - bonusy, malusy, penále, slevy a superslevy, to se ve fotbale jen tak nevidí. Ale co se tomu vlastně divím? Takto zmagořený sousedčin syn totiž vyrůstá bez otce a s maminkou nebo babičkou vymete kdejaký výhodný nákup s reklamním letáčkem v ruce, takže v tomto oboru je hoch zmanipulovaný až běda a velmi zdařile se tak i činí.  

A do toho všeho ještě může být ovlivněn fotbalovým komentátorem, přemoudralým to panem Bosákem, který vtipkuje jedině vkusně, do jakéhokoli hráče se dovede vcítit také naprosto přesně a cizí mu nejsou ani momentální myšlenky týmů. A kdo to o něm říká? No přece on sám! :-) Ne, nechci ho pranýřovat, zas tak úplně špatný není, nezřídka s ním i souhlasím. Zdá se tak, že si své nevhodnosti začíná uvědomovat, začíná být opatrnější.

Škoda, že se všeobecně hodně zapomíná na to, co hlavním účelem komentování fotbalových a hokejových zápasů je. Protože sportovní znalec by podle siluety a pohybu měl poznat toho či onoho hráče, když není jeho číslo zrovna vidět, méně zasvěceného diváka tak informovat o tom, kdo je u puku, kdo je u míče, kdo přihrávku zkazil, kdo osobní souboj prohrál! Pak si o kvalitě hry i úrovni konkrétních hráčů dovede udělat úsudek snad každý. Vůbec nic nemám proti pravdivým hráčským zajímavostem a pikantnostem všeho druhu, třeba na čem ujíždí Messi a jak to má rád Ronaldo, ale rozhodně ne se při tom dmout pýchou. Tím hůř, když se tak děje na úkor sportovního dění, takže když už, takto odbočovat jedině ve chvílích ošetřování, herní nudy a o přestávce.

Svému malému sousedovi a jeho kamarádům tak přeji, aby se zlepšila hlavně jejich fotbalovost a přitom čím dál víc zapomínali na žvatlání a poslouchání. Aby se tak z malého mudrujícího bosáčka jednoho špatného dne nevyklubal jeden velký přechytralý pan Mudrc, navíc obohacený o malusy, bonusy, prémie a superprémie.