Ale ona tak někomu může připadat!

Jen výjimečně a obvykle pozdě, jak je tomu i tentokrát, komentuji aktuální dění, tedy jakýsi přehmat ohledně paní Saskie Burešové, kterou stále nemůžu vyhnat z hlavy. Sázím tak na to, že se z toho vypíšu. Ať se na mě nikdo

nezlobí, ale dovedu si představit, že někomu neznámému, kdo paní Saskii vidí poprvé v životě, může připadat jako transgender osoba. Jejímu lety zaraženému účesu já říkám cukrová vata neboli chemlonový, a ano, s velkými brýlemi na obličeji zralé ženy může onen nešťastný příměr evokovat. Tak proč se to řeší? Překvapuje, omlouvá a omluva nepřijímá?

S vysvětlením začnu u sebe. Jednu chvíli jsem měl na základce přezdívku, foneticky psáno Etién Lerú. Proč? Protože v té době se v televizi vysílal francouzský seriál o letcích, a když jsem během jedné rvačky letěl přes půl třídy, někdo vtipný si vzpomněl na hlavního filmového hrdinu. A co jsem mohl, když jsem se nechtěl zase prát? Nic jsem nemohl. Tím spíš, že vtipné to připadlo i mně.

A když se v kinech promítaly Mayovky, přezdívka Hatátitlá byla díky koni Old Shatterhanda nasnadě. A zase - co jsem mohl? Zase to jenom nechat být, čas to za mě vyřešil. Vždyť jsem měl štěstí v tom, že se nehodnotil můj vzhled.

To však později neměla spolužačka Katka, která vypadala jako opička. Někdo jí tak z legrace občas i řekl, někdo nikdy, to podle toho, jak vyspělý kdo byl. Neřešila to, protože by nic nevyřešila, když otec byl z Ghany a matka Češka, a vylézt na strom, podali byste jí banán. Ale já ne, já s ní byl jednou deset minut v kině a říkal jí Kačeno. A její odpověď všem? Až na doktorku to vyšplhala.

Ještě bych vzpomněl Krychliče z Pardubic. Pána, který měl rád vlaky a rád si tupíroval vlasy do tvaru krychle.  Většinou ho měli lidé rádi, určitě se však našli i tací, kteří se mu posmívali. Když se odlišoval, musel s tím počítat, musel se s tím naučit žít, protože jak pravil klasik, lidé jsou různé.

A jsme u toho. I Saskia Burešová se odlišuje. Kdekdo mluví o tom, jak mladě stále vypadá, ale to je klam, to jen její retro účes nestárne. Proč ho stále nosí, je čistě její věc. Třeba se sama sobě takhle před zrcadlem líbí, nebo někomu jinému, třeba jen nemá ráda účesové změny, tak jako má většina jiných žen a mužů. Jejda, abych snad nenarazil...

Nejspíš se ale jen tak neobvykle rozhodla, že až do smrti chce být ikonicky se zastaralým účesem spojována. Pak ale znovu opakuji, ať se nediví tomu, že vzhledem k pokročilé době, objevů desítek identit, názorovým možnostem, dochází i k takovým asociacím.

Na druhou stranu zase, s tím, co pan Kotek o paní Saskii slyšel, nemusel vyrukovat zrovna v jakože zábavném televizním pořadu, ve spolku komediantů, kteří jsou placeni za to, že ze sebe dělají kašpary. Tím spíš, že na její adresu vyřčené nemohla hned komentovat, tím spíše, že nespadá do jejich frivolní generace. V mém případě se jedná o snesitelnou zábavu pouze v případě, když dosáhnu jejich alkoholové promilové úrovně, ale i tak lituju v týmech ty opravdové osobnosti, například úspěšné sportovce do počtu, pozvané jenom kvůli tváři. Ti do jejich hubonevymáchaného spolku nikdy nezapadnou.

Jaké nabízím řešení? Kotkovi pár facek po tlamě, aby si pro příště sakra rozmyslel, jakou hlubokou myšlenku televiznímu národu zase hodlá sdělit, protože před tím, že to tak kamarád ani on nemysleli, ho neochrání ani rozverná nálada, ani podpora stejně smýšlejících. Takové i podobně nemístné řeči si všichni můžeme jenom myslet, maximálně se s nimi vytasit v hospodě. Ale být jím, i tam bych byl opatrný, kdybych nechtěl riskovat pár facek a přezdívku Létající Čestmír, protože Etién Lerú je už obsazený.