Antonín Brandl byl můj spoluhráč z Baníku Sokolov a výborné levé křídlo. Jelikož Tóny v české řeči malinko zanechával německý nádech, vyslovoval i balónek a balón s "pé," a tak dostal přezdívku Tóny Palónek. Oba jsme dostali
povolení chodit třikrát týdně trénovat s Rudou hvězdou Znojmo. U mě to bylo poprvé, co jsem se dostal svobodně za bránu kasáren. Zatím jsem o vycházku nežádal, nechtěl se ještě vystavit pokušení. Hoši po svých návratech z vycházek, někdy i z určitého důvodu pozdě, a tudíž dostali první basu (vězení), vyprávěli své erotické a pijanské zážitky tam venku za branou kasáren. Předháněli se se svým dobrodružstvím a byli jako v tranzu. Někteří si ale stěžovali, že něco u nich nefungovalo na sto procent.
"Vy blbci, to dělá brom!" vykřikl Čipera.
"Prej nám ho, volové, dávaj do kávy i čaje," bylo slyšet jiného.
"Cože to je?" se tázal jiný.
"To je, ty vole, antičumfurt!" poučil ho Karel Čipera.
"Já teda na sobě nic nepozoruju..." se dal slyšet úplně někdo jiný, který na vycházce ještě vůbec nebyl, a jeho zjištění musí být soběstačného rázu.
"Já tedy jo, nevydržím dlouho stát, nejraději bych furt jen ležel..." Tomu se všichni burácivě zasmáli.
"To je vůl!" ozvalo se vícehlasně.
xx
Vojín Harry Valda tankistou
Každodenní seřazení celé roty na chodbě. Četám se rozdělují úkoly. Ti do stráže, ti do terénu k nacvičování různého, anebo následovalo politické školení celého mužstva-PŠM.
Dnes nám poručík Hasák svým unylým teploušským hlasem, za kroucení celým tělem i obličejem, sděluje: "Byl k nám tankistům (tankistům vyslovil hrdě) převelen vojín Valda..."
"Zde, soudruhu poručíku!" až jsme sebou škubli, jak tento stosedmdesát centimetr zařval.
"Ještě jsem vás, soudruhu vojíne Valdo, nevolal," uklidnil svůj nový přírůstek poručík Hasák a pokračoval už méně unyle, "...byl k nám tankistům převelen od pěšího (pěšího vyslovil opovržlivě) pluku tento vojín Valda."
"Zde, vojín Valda! Hlásím omyl, byl jsem u protiletadlovců," opět zařval po vojensku nahlas nositel onoho jména.
Na důstojníkově obličeji se objevil mrak, který ale dokázal ovládnout. Podíval se na nového vojáka ale výrazem, který říkal, už mě ale neserte! Napříště ale, pro jistotu, jméno snědého a svalnatého mladého muže raději vynechal.
"Náš nový spolubojovník doplní pro svou tělesnou výšku řady nabíječů tanků. Rozchod po četách na místa určení!"
