V jednom blogu u mé oblíbené blogerky jsem umístil svůj diskusní příspěvek. Svůj na něj záhy nalepil pan Martin Vít tohoto znění: Tedy tak neodbytného NEČTENÉHO blogera jsem dlouho neviděl.
Úplnou pravdu nemá, své dva čtenáře mám pokaždé. Na mou obrannou diskusní odpověď okamžitě navázala reakce pana Víta: jestli vám připadá váš život výjimečný a hodný stavění památníků, pak vězte, že tomu tak není. Jen jste podlehl pocitu vlastní důležitosti pro historii a lidstvo samo.
Na mou odpověď už další REJPNUTÍ nepřišlo - zatím.
Jinak by mu mohli odpovědět mojí bývalí spolupracovníci, spoluhráči, soupeři a ti, co mě poznali do hloubky.
Za mlada si REJPAL (ne kritik, ty beru) vychutnal z mé strany ponížení v ringu, kde neustal ani první kolo. V pozdějším věku jsem takového REJPALA veřejně ufackoval slovy.
Pan Vít je ale daleko a neznámo kde. Vytušil jsem Moraváka, tudíž i on má možnost si v některé knihovně vypůjčit mé knihy. Mnohé mu vysvětlí. Ve Znojmě a v Brně jsem byl na vojně u tankistů. Moravané hlavně nás vojáky měli rádi a pokud vlastnili sklípek, zvali nás tam. V případě, že sklípek neměli, zaplatili vojáčkovi aspoň oběd nebo večeři.
Nepoznal jsem jediného Moraváka REJPALA. Také moravští spolubojovníci byli zpěvní a veselí, tudíž je mi záhadou z kterého rohu Moravy REJPAL Martin Vít pochází. Možná je tam pouze NÁPLAVOU.
Pokud by možnost byla, PANE VÍT, vyzval bych Vás na souboj. Jestli v ringu nebo slovní anebo dle Vašeho výběru. Nebo ukažte svou sílu článkem na blogu.
PS: dodatečné vysvětlení. Jsem rozen ve znamení lva a v čínském jsem zajíc. Umím nejen bojovat, ale také upalovat. Haslbauer
