Jedny Vánoce před lety

Jako každý rok přišel do početné rodiny kdesi na východě balík od tety emigrantky ze západu. Otec rodiny se začal probojovávat do útrob zásilky velkým kuchyňským nožem. Ostatní členové rodiny nedočkavě přihlíželi jako supi.

 Konečně. Ruka začala z balíku lovit a nahlas komentovat nadpisy na všem. Mouka, rýže, rozinky, oříšky, nudle, čokoláda, mandle.

Jen na větší uzavřené plechovce nebyl obsah nadepsán. Otec po jejím otevření zabořil prst do něčeho podobného mouce. Prst očuchal a nakonec i olízl, ale výsledek zůstal nejasný. Po krátké domluvě s ostatními vysypali celý obsah do vařící vody, přihodili několik vajíček, několik kousků masa a další co dům dal.

Pokud si poté pochutnali z talířů, účel byl splněn. Hlad byl z části přece jen ukojen.

Po vánocích jim přinesl pošťák dopis od tety emigrantky: Jako každý rok jsem vám poslala něco na přilepšenou, ale tentokrát vám musím oznámit smutnou zprávu. Váš strýček náhle zemřel, a jelikož vím, že chtěl být pochován ve své domovině, učiňte tak prosím.

Otec rodiny jen hlesl: „Tak jsme, lidičky, na Vánoce sežrali strejdu!“

 

Vážení, v tomhle hicu se nic jiného psát nedá...

Autor: Horst Anton Haslbauer | středa 6.6.2018 9:46 | karma článku: 24,46 | přečteno: 840x
  • Další články autora

Horst Anton Haslbauer

Vojín Valda a rotný Provaz

13.4.2024 v 12:25 | Karma: 16,45